čelit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈt͡ʃɛlɪt]

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	čelím	čelíš	čelí	čelíme	čelíte	čelí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	čel	čelme	čelte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	čelil	čelila	čelilo	čelili	čelily	čelila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	čele	čelíc	čelíce

význam

1. nacházet se před něčím, co (nebo někým, kdo) klade nějaký nárok; být vystaven něčemu
   • Často se pak stává, že vdovy čelí exekucím, protože s manželovou smrtí se účet stopne, přestanou odcházet a přicházet platby, to, co na účtu je, jde do dědického řízení. Jenže když máte děti, je to ještě zdlouhavější.
   • Označení intelektuál by v případě činovníků Trikolory bylo nejspíš poněkud přehnané. Z morálního hlediska je zvrácené, když Ukrajinu, která čelí invazi zločinného ruského režimu a část jejího území je okupovaná a Rusko tam prokazatelně páchá válečné zločiny, někdo považuje za okupační riziko pro Česko.

překlady

1. být vystaven(a)

   • angličtina: face, confront
   • francouzština: faire face
   • němčina: standhalten, gegenüberstehen
   • ruština: стоять лицом, противостоять
   • řečtina: αντιμετωπίζω
   • španělština: afrontar, enfrentarse

synonyma

1. být konfrontován, vzdorovat, odolávat, postavit se

související

• čelo
• čelící
• čelný