čepáček

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɛpaːt͡ʃɛk]

dělení

• če-pá-ček

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	čepáček	čepáčky
genitiv	čepáčku / čepáčka	čepáčků
dativ	čepáčku	čepáčkům
akuzativ	čepáček	čepáčky
vokativ	čepáčku	čepáčky
lokál	čepáčku	čepáčkách / čepáčcích
instrumentál	čepáčkem	čepáčky

význam

1. (nářečně) malá hliněná baňatá nádoba na vodu, (zdrobněle) čepák
   • Naber mně, cérečko, vody do čepáčka, nebude to darmo, já ti dám synáčka (…)

související

• čepovat
• čepování