řeholnice

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛɦɔlɲɪt͡sɛ]

dělení

• ře-hol-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	řeholnice	řeholnice
genitiv	řeholnice	řeholnic
dativ	řeholnici	řeholnicím
akuzativ	řeholnici	řeholnice
vokativ	řeholnice	řeholnice
lokál	řeholnici	řeholnicích
instrumentál	řeholnicí	řeholnicemi

význam

1. členka řeholního řádu
   • Za abatyši může býti zvolena pouze řeholnice vlastností vynikajících: musí býti pannou, pocházeti z manželství řádného, míti věk určitý a býti určitou dobu v životě řeholním.

překlady

1. členka řehole

   • angličtina: nun
   • francouzština: nonne ž
   • japonština: 尼
   • němčina: Ordensschwester ž, Nonne ž

synonyma

1. jeptiška, řádová sestra

související

• řeholník
• řeholní
• řehole