| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
špičkování
|
špičkování
|
| genitiv
|
špičkování
|
špičkování
|
| dativ
|
špičkování
|
špičkováním
|
| akuzativ
|
špičkování
|
špičkování
|
| vokativ
|
špičkování
|
špičkování
|
| lokál
|
špičkování
|
špičkováních
|
| instrumentál
|
špičkováním
|
špičkováními
|
- dobírání si někoho špičkami (narážkami, pichlavými poznámkami, jizlivostmi)
- Jejich špičkování jenom dokazovalo, že se dobře znají a mohou si dovolit hovořit spolu bez okolků.[1]
- popichování
- ↑ CARTLAND, Barbara. Hledání lásky. Překlad Ludmila Havlíková. Praha : Baronet, 2007. ISBN 978-80-7384-012-9. S. 147.
