čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃvadrɔɲɪt]

dělení editovat

  • šva-d-ro-nit

sloveso editovat

  • intranzitivní
  • nedokonavé

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas švadroním švadroníš švadroní švadroníme švadroníte švadroní
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
švadroň švadroňme švadroňte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné švadronil švadronila švadronilo švadronili švadronily švadronila
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný švadroně švadroníc švadroníce

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) rychle, drmolivě mluvit
    • „Tak tu ho mají, milostpane,“ švadronil fiakrista, zatím co hokynář za ním roztáhl prsty a přejel jimi několikráte čelo, na znamení, že Fialka „má v hořejším“.[1]
  2. (pejorativně) žvanit, tlachat
    • Žena mu porozepla vestu a švadroníc po svém spůsobu úryvkovitě nejvšednější fráse přišila knoflíček co možná nejrychleji a nejpevněji.[2]
  3. hovořit cizím jazykem , zvl. německy
    • Nevěstka mezinárodní se drze usmívá, švadroní kupec úlisný.[3]
    • Žid švadroní kdes po německu, řve, koketuje přes ulici; dav buršů míjí, čapky v oči, pod kandelábrem blikajícím.[4]

překlady editovat

  1. drmolit

synonyma editovat

  1. drmolit, brebentit
  2. tlachat
  3. šprechtit

související editovat

poznámky editovat