čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ci-zí

etymologie

editovat

Všeslovanské. Polské cudzy, ruské чужой (čužój), srbochorvatské tud, staroslověnské штуждь, туждь (štuždь, tuždь). Praslovanské *ťuďь, *tuďь se spojuje s litevským tautà 'národ', gótským þiuda téhož významu (sem patří i německé adj. deutsch ze starohornoněmeckého diutisk, vlastně 'patřící k národu'), staroirské túath téhož význ., oskické touto 'obec', vše z indoevropského *teutā, *toutā 'národ, země' . Kvůli slovanskému d namísto očekávaného t se někdy uvažuje o výpůjčce z germánštiny s tím, že praslovanské slovo označovalo jen lid germánský. Pro posun 'obecní, národní' -->'cizí' (v protikladu k 'rodinný') jsou dobré podklady v polském obcy, slovinském dialektovém ljûdski a běloruském dialektovém ljudski obojí ve významu 'cizí'.[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ cizí cizí
genitiv cizího cizích
dativ cizímu cizím
akuzativ cizího cizí
vokativ cizí cizí
lokál cizím cizích
instrumentál cizím cizími

význam

editovat
  1. cizí, neoprávněná osoba; člověk, který v daném objektu není zaměstnán
    • Do této části elektrárny je cizím vstup zakázán.

překlady

editovat
  1. cizí, neoprávněná osoba

synonyma

editovat
  1. nepovolaný

antonyma

editovat
  1. povolaný, domácí

přídavné jméno

editovat
  • měkké

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ cizí cizí cizí cizí cizí cizí cizí cizí
genitiv cizího cizího cizí cizího cizích cizích cizích cizích
dativ cizímu cizímu cizí cizímu cizím cizím cizím cizím
akuzativ cizího cizí cizí cizí cizí cizí cizí cizí
vokativ cizí cizí cizí cizí cizí cizí cizí cizí
lokál cizím cizím cizí cizím cizích cizích cizích cizích
instrumentál cizím cizím cizí cizím cizími cizími cizími cizími

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv cizí
komparativ cizejší
superlativ nejcizejší

význam

editovat
  1. s jakým se mluvčí dosud nesetkal
    • Na večírku měl jen pár přátel, většinou tam viděl samé cizí lidi.
  2. patřící či vztahující se k jiným osobám či subjektům
    • Ředitel byl obviněn z porušení povinností při správě cizího majetku.
  3. týkající se nebo pocházející z jiných oblastí či zemí
    • Naše škola se zabývá výukou cizích jazyků.

překlady

editovat
  1. neznámý
  2. týkající se jiných osob
  3. týkající se jiných zemí

synonyma

editovat
  1. neznámý
  2. zahraniční, exotický, cizozemský

antonyma

editovat
  1. známý
  2. vlastní, svůj
  3. domácí, tuzemský

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „cizí“, s. 107.
  2. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „cizí“, s. 75, 76, 90–93, 314, 315.
  3. Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2022-05-11]. Heslo cizí.