συνομήλικος

řečtina

výslovnost

• IPA: [si.noˈmi.li.kos]

etymologie

Ze starořeckého συνομῆλιξ.

podstatné jméno

• rod mužský
• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	συνομήλικος	συνομήλικοι
genitiv	συνομηλίκου	συνομηλίκων
akuzativ	συνομήλικο	συνομηλίκους
vokativ	συνομήλικε	συνομήλικοι

význam

1. vrstevník, vrstevnice — člověk téhož věku / stáří
2. současník, současnice

související

• ηλικία
• συνομηλικία