vrstevník

čeština

výslovnost

• IPA: [vr̩stɛvɲiːk]

dělení

• vrs-tev-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vrstevník	vrstevníci
genitiv	vrstevníka	vrstevníků
dativ	vrstevníku / vrstevníkovi	vrstevníkům
akuzativ	vrstevníka	vrstevníky
vokativ	vrstevníku	vrstevníci
lokál	vrstevníku / vrstevníkovi	vrstevnících
instrumentál	vrstevníkem	vrstevníky

význam

1. osoba věkově blízká k někomu druhému
   • Se svými vrstevníky si nerozuměl a měl mezi nimi jen málo kamarádů.

překlady

1. osoba věkově blízká

   • angličtina: age-mate, coeval
   • bulharština: връстник m
   • dánština: jævnaldrende
   • esperanto: samaĝulo
   • francouzština: personne du même âge
   • italština: coetaneo m
   • němčina: Altersgenosse m
   • norština: jevnaldrende
   • polština: rówieśnik m
   • ruština: ровесник m
   • řečtina: συνομήλικος m
   • slovenština: vrstovník m, rovesník m
   • švédština: jämnårig, jämngammal, jämgammal

synonyma

1. (nářečně) rovňák, (nářečně) rovesník

související

• vrstevnice
• vrstevníkův