животъ
staroslověnština
editovatetymologie
editovatZ praslov. *živòtъ; paradigma přízvuku (b);[1] rod mužský; o-kmenová deklinace.
Srov. stčes. život – "život, břicho, tělo";[2] čes., sloven. život; pol. żywot – "život"; strus. животъ – "život, jmění, zvíře"; rus. живо́т, -ота́ – "břicho"; ukr. живі́т, ота́ – "břicho"; bulh. живо́т – "život"; srbochorv. žìvot, -òta – "život, šourek"; slovin. živòt, -ótа – "trup, tělo".[3]
podstatné jméno
editovat- rod mužský
- o-kmenová deklinace
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | duál | plurál |
|---|---|---|---|
| nominativ | животъ | живота | животи |
| genitiv | живота | животѹ | животъ |
| dativ | животѹ | животома | животомъ |
| akuzativ | животъ | живота | животъі |
| vokativ | животє | живота | животи |
| lokál | животѣ | животѹ | животѣхъ |
| instrumentál | животомь | животома | животъі |
význam
editovat- život
- азъ ѥсмь пѫть и истина и животъ – Já jsem cesta, pravda i život. [J 14, 6 – Zogr Mar As Sav Ostr]
- živý tvor, zvíře
- развѣ ѥдинъ отъ дивиихъ животъ глагола єпискѹпѹ – Pouze jedno z divokých zvířat řeklo biskupovi... [Supr 225, 12]
slovní spojení
editovat- животъ сь – tento život, pozemský život
- мъі жє за приꙗзнь истоваѥго цѣсарꙗ живота сєго нє прѣдамъ ли – Cožpak neobětujeme tento život za přízeň pravého krále? [Supr 91, 14]
- животъ вѣчьнъіи – věčný život
- чьто сътвор̑ь животъ вѣчьнъіи наслѣдьствѹѭ – Co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě? [L 18, 18 – Mar Sav Ostr]