קענען

jidiš

výslovnost

• IPA: [ˈkɛnən]

etymologie

Splynutím dvou různých starohornoněmeckých kunnan (z nějž moderní německé können — moct) a kennan (z nějž moderní německé kennen — znát), které z nedoloženého pragermánského *kunnaną resp. *kannijaną, jež obě mají původ v předpokládaném praindoevropském kořeni *ǵneh₃-. Srovnej např. anglické can a ken, know, švédské känna/kunna, vzdáleněji pak např. starořecké γιγνώσκειν nebo latinské (g)nōscere, příp. i staroslověnské знати.

sloveso

• modální, ambitranzitivní

význam

1. znát, umět
2. moci, dokázat, svést

fráze a idiomy

• נײַן רבנים קענען קײן מנין ניט מאַכן אָבער צען שוסטערס יאָ