svést

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsvɛːst]

homofony

• svézt

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému svádět

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	svedu	svedeš	svede	svedeme	svedete	svedou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	sveď	sveďme	sveďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	svedl	svedla	svedlo	svedli	svedly	svedla
trpné	sveden	svedena	svedeno	svedeni	svedeny	svedena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	sved	svedši	svedše

význam

1. dopravit do jednoho bodu ze dvou nebo více stran - (zejména) něco nebo někoho, kdo již je v pohybu
2. zlákat k intimnímu kontaktu
3. dopravit, odvést někoho mimo jím zamýšlenou trasu či cíl
4. (svést něco na někoho, na něco) přenést verbálně vlastní provinění či nedostatečnost na někoho druhého
5. vykonat, podstoupit (bitvu, zápas, boj, válku)
6. dokázat

související

• svod
• svůdný
• svádět
• svůdce
• svodka
• svodidlo
• svedení
• vést