Berlín, Vídeň, Cařihrad hlásaly rouhavé učení, že jejich státy, ve skutečnosti dynastie jsou z boží milosti, ba přímo božím zjevením a nástrojem, stát opírající se o militarístickou armádu postaven jako ideál proti národnosti, výboj a panství nad světem staly se cílem berlínského, vídenského a cařihradského carismu — imperialismu.[1]
Dále opustil milou vlast; město Soluň, kde se zrodil, veliký Cařihrad, kde byl vychován, vlast řeckou a soudruhy mladosti a odešel mezi lid cizí, do krajiny zcela neznámé: Není-li to veliká obět?[2]
Německo svoluje, pokud o ně jde, aby byla přenesena na vládu Jeho britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu sultánovi smlouvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné plavbě průplavem Suezským.[3]
Článek Cařihrad ve Wikipedii