Zastarávající a hovorové? editovat

@AuvajsAuvajs: Ad https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=dvoj%C4%8De&diff=567913&oldid=567908 - Aha, no já jsem tím chtěl říct a měl jsem na mysli, že to slovo je dnes mírně zastaralé nebo zastarávající = nepoužívá se tak často, protože už tak nefrčí předmět, který slovo označuje - ten frčel podle mě řekněme hlavně v těch 70. a 80. letech, tehdy bylo normální i to slovo (dvojče). Dnes už tomu podle mě „dvojče“ říkají jen pamětníci, a to ještě ne všichni - mladší ročníky, ale dost možná i prodejci to odbytou nějakým povšechným „rádio“. (S tím, že dvojče asi nikdy nebylo spisovné (na rozdíl od radiomagnetofon)(?). Nebo ne? --Jiří Janíček (diskuse) 17. 3. 2015, 01:51 (UTC)

Tzn., že místo „(zastaralé, hl. v 80.–90. letech)“ mělo být uvedeno „(zastarávající, používané hl. v 80.–90. letech)“ - na což ale, věřím, cs wikt nemá škatulky, takže to nelze? --Jiří Janíček (diskuse) 17. 3. 2015, 01:55 (UTC)

Zastaralá slova se zjednodušeně dělí na archaismy a historismy. Archaismy jsou slova běžně nepoužívaná proto, že byla nahrazena jinými. Např. se už neříká chmelovina, ale pivo. Místo dějinstvo se říká dějiny / historie, místo an který apod. Oproti tomu historismy jsou slova označující zaniklé, resp. běžně se nepoužívající, nevyskytující věci či jevy, např. řemdih, švališér nebo robota.
To dvojče ve významu magnetofon má nakročeno k tomu, aby se jednou stalo historismem (stejně jako třeba disketa), nicméně dnes ještě historismem není - tyto magnetofony se sice používají čím dál méně, nicméně stále ještě používají - a logicky tak jsou označována. Hlavně ale podle mého skromného názoru příznak zast. se na Wikislovníku používá jen pro skutečné archaismy (viz výše) a historismy se označují buď příznaky dř. (dříve) nebo hist. (v historii). --AuvajsAuvajs (diskuse) 17. 3. 2015, 09:34 (UTC)

S výkladem souhlasím (historismus je termín pro slovo, jehož denotát (skutečnost, kterou popisuje), zanikla - třeba ten řemdih, archaismus je slovo, které už se (moc) nepoužívá, ale ten předmět pořád existuje (lučba - chemie) - tady to není ani jeden z těch případů. Mám s tím ale potíž: je disketa historismus? A odkdy? A je při rozhodování rozhodující, že se přestává vyskytovat ten předmět, nebo spíš to slovo? Kategorii zastarávající (veraltend) (x zastaralé - veraltet) dost používá německá lingvistika - a dost se mi to líbí. Příznaky neznám, nastuduju. --Jiří Janíček (diskuse) 19. 3. 2015, 21:18 (UTC)

Já bych řekl, že veraltend je to, co SSJČ používá jako poněk. zast.. Zde to loni „poněkud“ neprošlo.
Jaká je zcela přesná definice historismu a co už historismus je a není nevím. Jinak ty příznaky zde bohužel žádnou nápovědu nemají a je to občas dost problém. Mám jejich tvorbu v hlavě, ale momentálně mám několik rozdělaných věcí a toto celkem není priorita. --AuvajsAuvajs (diskuse) 21. 3. 2015, 00:09 (UTC)

Dva reproduktory? editovat

Přiznám se, že jsem nad tím nikdy důkladněji nehloubal, ale vždy jsem si termín dvojče vykládal tak, že to je magnetofon, který může obsahovat dvě kazety (takže umožňuje míchání hudby, kopírování kazet atd.). Heslo však teď tvrdí, že se jmenuje podle dvou reproduktorů, což mi přijde jako vlastnost spíše podružná. Ale moc se mi nedaří najít žádné zdroje, leda jednu letmou zmínku (potvrzující můj výklad). --Mormegil (diskuse) 17. 3. 2015, 10:24 (UTC)

Pokusil jsem se zlepšit definici. Souhlasíte s tímto stavem? --AuvajsAuvajs (diskuse) 17. 3. 2015, 12:46 (UTC)
Pokud jste to našel v korpusu, pak skvěle. --Mormegil (diskuse) 17. 3. 2015, 16:50 (UTC)
Jo, přesně! Je to magneťák na dvě kazety, ne s dvěma reproduktory - díky za opravu! :) --Jiří Janíček (diskuse) 19. 3. 2015, 21:21 (UTC)

dvojče - partnerské město editovat

Proč byl smazán význam partnerské město? Bylo to s odpovídajícím příznakem (řidčeji). Další příklad užití: [1]. Sice je to užito v trochu rozšířeném významu, tedy bylo by záhodné tu definici trochu zevšeobecnit, nicméně nevidím důvod, proč to zcela mazat - když jsou doložené zdroje užití. --Auvajs (diskuse) 25. 5. 2015, 04:57 (UTC)

Smazatel to dle shrnutí asi nepovažuje za doložené dostatečně důvěryhodným zdrojem. A jelikož WS:Ověřitelnost hranici mezi "vyhledáváním důvěryhodných zdrojů" a "vlastním výzkumem" příliš jasně nedefinuje, nezbývá než najít 3 výskyty v rozmezí >1 rok (ve smyslu analogického použití WS:PZH). Nebo jeden nesporně důvěryhodný (nejlépe akademický) zdroj. Třebová je IMHO zcela v pořádku, s Temelínem mám trochu problém ne kvůli tomu, že to není město, ale kvůli těm uvozovkám, kterými sám autor naznačuje, že toto slovo používá v nestandardním významu. Nicméně si myslím (... se obávám ...), že další dva příklady použití tohoto nepěkného kalku nebude při současné bídě české žurnalistiky a překladatelství tak těžké najít :( --Shlomo (diskuse) 25. 5. 2015, 05:59 (UTC)
Jiné příklady není tak jednoduché najít ne proto, že by (asi) nebyly, ale proto, že hlavní význam je natolik dominantní, že je nutné se prodírat příklady s jinými významy, což se mi moc nechce. Další výskyt (zvýraznění mnou): „... jak vynaložit onu třetinu prostředků z programu Phare, jež je od letoška určena na posilování kapacity státní správy v kandidátských zemích, až přišli na toto "dvojčení" neboli "twinning" . U zrodu stál ředitel v odboru DG1A Francois Lamoureux, který je dvojčaty doslova posedlý. V květnu komise rozeslala členským státům popis asi stovky projektů, které podle ní kandidátské země nejvíce potřebují. O obdržených nabídkách je informovala v červenci a v září...“ (Lidové noviny, č. 286/1998 - z ČNK) --Auvajs (diskuse) 25. 5. 2015, 06:22 (UTC)
Uznávám, že Google asi v této věci moc nepomůže :( Nicméně dva pěkné příklady (+ jeden o něco méně přesvědčivý) už jste našel a nepochybuji, že časem někdo narazí i na další.--Shlomo (diskuse) 25. 5. 2015, 09:44 (UTC)
Zpět na stránku „dvojče“.