Mormegil

Import

Ahoj, vzhledem k tomu, že je možné importovat stránky z české Wikipedie, je mnohem lepší o import konkrétního hesla požádat některého správce Wikislovníku než to dělat postaru sám, jako v případě hesla chátra (případně je možno heslo na přesun připravit). Údaje o autorech tak budou stále dostupné i robotickému zpracování. Díky. --Beren 10:59, 7. 6. 2007 (UTC)

Zdrojování

Prosím, mohl byste používat pro zdrojování patřičné šablony z kategorie Kategorie:Šablony pro citování? Je to důležité, protože jiný styl zdrojování neodpovídá normám a kniha je potom takřka nedohledatelná. Děkuji. Palu 6. 6. 2009, 15:22 (UTC)

Fascinující. Odkaz na plnou (a patrně důležitou) kategorii je červený, protože od prosince loňského roku „bude zařazeno do jiné kategorie“. Když budu znát přesnou citaci, tak ji klidně použiju, když ji neznám, nechám to na někom, kdo ano. Ale věřím, že dohledat zrovna PSJČ nebude nikomu činit problém. --Mormegil 6. 6. 2009, 20:43 (UTC)

To jistě nebude, ale měli bychom se řídit podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, pokud to samozřejmě jde. Navíc údaj ISBN a další dokáží také v lecčems dost pomoci. Palu 7. 6. 2009, 14:32 (UTC)

ISBN. U PSJČ. LOL! No nic. Jak říkám: já netrucuju, jenom prostě nejsem schopen bibliografickou citaci pro PSJČ vyprodukovat, nemám k tomu údaje, nic víc. --Mormegil 7. 6. 2009, 18:07 (UTC)

Já nemluvím o PSJČ, ale obecně. Jak můžete citovat něco, k čemu nemáte údaje? Snad držíte tu knihu v rukou, ne? Palu 7. 6. 2009, 18:17 (UTC)

Ne, nedržím, čtu ji na webu. --Mormegil 8. 6. 2009, 10:19 (UTC)

Pak použijte v souladu s místními zvyklostmi k tomu určenou šablonu, a sice {{Citace elektronické monografie/Dokumentace}}. Ke knížce Karla Čapka, kterou také citujete, použijte šablonu {{Citace monografie/Dokumentace}}. Děkuji za pochopení. Palu 8. 6. 2009, 10:28 (UTC)

Neděkujte, nepochopil jsem. --Mormegil 8. 6. 2009, 13:15 (UTC)

S lidmi jako Vy se nespolupracuje lehce, cítím velkou neochotu a negativitu. Zkusím to vysvětlit znovu: je velmi vhodné užívat speciálně připravené zdrojovací šablony k citacím, jelikož za nás řeší normování a uživateli umožňují snadné nalezení díla. Pokud chcete zdrojovat bez těchto šablon, je to samozřejmě také možné, ale je třeba dodržet normovaný tvar a předepsané údaje. Váš tvar tomuto neodpovídá, nesplňuje ani nutné minimum. Jestli chcete odvádět dobrou práci pro Wikislovník, respektujte tyto elementární formální náležitosti, jinak dochází ke ztrátě kvality, a podotýkám, že naprosto zbytečné ztrátě. Pokud této kvality práce dosahovat nechcete, nutit Vás nemůžu ani nechci. Jen jsem přišel s rozumnou poznámkou, kterou chcete ignorovat, je to Váš přístup, na nějž máte právo. Palu 8. 6. 2009, 13:27 (UTC)

Děkuji, teď už si rozumíme. (Na okraj a na vysvětlenou: myslím, že vcelku v duchu wiki jsem toho názoru, že byť možná dochází ke ztrátě kvality, přesto se domnívám, že tohle je pořád kvalitnější a přínosnější než tohle, to je zhruba podstata mého přístupu.) --Mormegil 8. 6. 2009, 15:27 (UTC)

Dělení

Doufám, že výkřiky typu nesmysl máte něčím podloženy. Já vycházím z [1]. S pozdravem --Lenka64 2. 8. 2009, 09:10 (UTC)

(Vyřešeno po ICQ.) Dictionary.com popisuje dělení na slabiky, zatímco v sekci dělení tady na Wikislovníku se popisuje dělení na konci řádku. --Mormegil 2. 8. 2009, 12:34 (UTC)

Župan

Díky. Nějak mi to nesecvaklo, když jsem tam přidával „další významy“. --Tchoř 13. 6. 2011, 12:45 (UTC)

technický dotaz - "autolinkující" šablona

Dobrý den, napadla mě taková věc. Myslíte, že by bylo technicky možné (asi v Lua) naprogramovat šablonu, která by automaticky dělala vnitřní odkazy jako to zde jsou v definicích významů? Představoval bych si to asi takhle: {{AL|způsobit negativní pocit}} by "vyplyvnul" [[způsobit]] [[negativní]] [[pocit]]. Předpokládám, že s tímto by neměl být problém. Jenže se zde uvádějí vnitřní odkazy v nominativu singuláru a většina definic by potřebovala nějaký způsob, jak to ošetřit. Navrhoval bych např. tuto syntax: {{AL|skupina tři|tří kůň|koní táhnoucí vůz}}. Myslíte, že by to šlo nějak naprogramovat tak, aby byl výsledek [[skupina]] [[tři|tří]] [[kůň|koní]] [[táhnoucí]] [[vůz]]? Kdyby to šlo, tak bych pak "požadoval" další vychytávku: {{AL|prožitek nevšední/ch událost/í spojený s idealizovaný/mi představa/mi}} by měl vyplyvnout [[prožitek]] [[nevšední]]ch [[událost]]í [[spojený]] [[s]] [[idealizovaný]]mi [[představa]]mi - přičemž by samozřejmě bylo nutné oba přístupy kombinovat - {{AL|kouzelný předmět z finský|finské mytologie zajišťující svůj|svému majitel/i blahobyt a bohatství}} by měl dát [[kouzelný]] [[předmět]] [[z]] [[finský|finské]] [[mytologie]] [[zajišťující]] [[svůj|svému]] [[majitel]]i [[blahobyt]] [[a]] [[bohatství]]... A pak už by stačilo jen přidat možnost pro víceslovné výrazy - např. podtržítkem - {{AL|vztahující_se k Barbados/u}} pro [[vztahující se]] [[k]] [[Barbados]]u a možná ošetřit pár případů, které mě teď nenapadly, a vkládání olinkovaných definicí by se mohlo trochu zjednodušit substováním této šablony. Případně by touto šablonou byla značně ulehčena wikifikace delšího textu. A ještě mám v hlavě další nápad, kde by se to mohlo využít, to je ovšem spíš hudba budoucnosti. No, já vás v této chvíli v žádném případě nežádám, abyste to programoval, jen bych se vás chtěl zeptat, zda by to vůbec naprogramovat šlo. Nemám s tím Lua žádné zkušenosti a ani se mi to moc nechce učit. Děkuji za odpověď. --Auvajs (diskuse) 25. 3. 2015, 00:18 (UTC)

Tak samotná transformace by určitě nějak šla, v zásadě vymýšlíte „jen“ jiný jazyk, který se bude překládat do jazyka wiki (problém je víceméně jen vymyslet jednoznačnou použitelnou syntaxi). Ale s využitím modulu v Lua máte jiný problém: nebyl by problém udělat to jako „trvalou“ zobrazovací šablonu, ale obávám se, že se substováním by to bylo trochu horší. Jenže popravdě řečeno úplně nevidím důvod, proč to řešit právě takhle: Tohle by klidně mohlo fungovat jako jednoduché JavaScriptové udělátko: Kliknul byste na tlačítko na panelu nástrojů, do okénka byste zadal svou kouzelnou syntaktickou formulku, kliknul na OK, a do editačního okna by se vložil ztransformovaný prolinkovaný wikitext (který byste klidně mohl ručně doupravit, takže by ani nebylo potřeba dořešit všechny obskurní okrajové případy). --Mormegil (diskuse) 25. 3. 2015, 11:08 (UTC)

Začal jsem si, zatím jen čistě v rovině úvah, pohrávat s myšlenkami na to, jak proces editování Wikislovníku co nejvíc ulehčit, zjednodušit. Hlavní problémy spatřuji v tom, že většina formátování je činěna ručně. Já dost dobře nechápu, proč je nutné nadpisy sekcí zadávat jako formátovaný text, když by bylo mnohem vhodnější je zadávat jako šablony. A od toho se odvíjí moje další úvaha, proč rovnou celou sekci nezadávat šablonou. A když jsme u toho, proč rovnou nezaložit jednu šablonu pro všechny spolu související sekce... Když by byl veškerý obsah hesla narván do několika chytře vymyšlených šablon, jednak by totálně odpadla nutnost ručně formátovat text, což by byl neuvěřitelný posun dopředu. Pak by to samozřejmě zavedlo naprostou unifikaci formátu hesla a taky mimo jiné umožnilo strojové zpracování obsahu. Nehledě na to, že by pak bylo možné naprogramovat uživatelsky přívětivou "nadstavbu" (třeba tou formou udělátek, které zmiňujete), pomocí níž by se editovaly i ty šablony. Pak bysme měli stav, kdy by Wikislovník konečně mohl editovat i zcela technicky neorientovaný člověk (pro něhož je i ta wikisyntax složitá), a hlavně stav, kdy je zde možné primárně tvořit slovník a nikoli řešit jeho formát a další přímo s obsahem slovníku nesouvisející technické záležitosti.

Moje úvahy momentálně narážejí na to, že ale moc dobře nevím, co všechno Lua a Mediawiki dokáže.

Kdyby to bylo možné, tak bych třeba sekce význam, příklady, překlady, synonyma a antonyma "narval" do nějaké takovéto šablony:

{{význam|definice
| příz = příznaky oddělené čárkou
| p = příklad
| t = překlad předešlého příkladu
| p = příklad
| t = překlad předešlého příkladu
| syn = synonyma oddělená čárkou
| ant = antonyma oddělená čárkou
| en = překlad do en | příznaky oddělené čárkou | rod/jiné potřebné kategorie | 4. parametr
| en = překlad do en | příznaky oddělené čárkou | rod/jiné potřebné kategorie | 4. parametr
| fr = překlad do fr | příznaky oddělené čárkou | rod/jiné potřebné kategorie | 4. parametr
| fr = překlad do fr | příznaky oddělené čárkou | rod/jiné potřebné kategorie | 4. parametr
}}

To, co jsem psal v předešlé zprávě, by patřilo do části definice - kdyby existovala možnost ještě jednoduššího linkování než pomocí hranatých závorek wikikódu, dále by to celé editování zjednodušilo - nebylo by v mnoha případech nutné ručně zadávat hranaté závorky.

Jenže jak jsem psal, v první řadě nevím, co všechno je v Lua/Mediawiki vůbec možné. Co třeba více parametrů se stejným názvem? Podle různých nápověd se mi to jeví tak, že to asi možné není, ale nejsem si jistý. Nebo obsah parametru obsahující svislítka? Atd.. Jak říkám, toto jsou pouze moje počáteční úvahy. --Auvajs (diskuse) 25. 3. 2015, 13:25 (UTC)

Já vás trochu zarazím… Pokud budete tímto směrem uvažovat dost dlouho, nezbytně dojdete do chvíle, kdy wikitext (ve kterém budete ony superšablony používat) pro vás bude naprostou zbytečností (maximálně ho budete používat pro formátování některého textu uvnitř), protože reálně ho nebudete využívat, pouze budete složitě obcházet jeho syntaxi, jen abyste nějakým složitým způsobem předal parametry nějakému úplně jinému formátovacímu systému. Ve skutečnosti se totiž pokoušíte zahodit MediaWiki a nestrukturovaný wikitext a sestrojit strukturovanou databázi. Tedy dospějete buď k OmegaWiki (zkuste si), nebo k tomu, že Wikislovník by měl být jen vrstva nad Wikidaty. Což je v zásadě krásná myšlenka a přinejmenším některé části by bylo fajn implementovat, ale rozhodně to není triviální problém a možná se ukáže, že databázová formalizace živých jazyků je ±nemožná…

Pokud bychom ale tenhle trend nechali stranou, tak poznamenám hlavně to, že šablona, která vkládá celý obsah článku včetně všech nadpisů, trpí (mimo jiné) tou podstatnou vadou, že nefungují (pochopitelně) editační odkazy u jednotlivých sekcí. Navíc to ještě více oddálí možné využití VisualEditoru na Wikislovníku.

Takže spíše bych jako lepší variantu viděl ony pomocné nadstavby (ostatně vizte třeba přidávání překladů pomocí JavaScriptového udělátka na anglickém Wikislovníku), bez nějakého brutálního předělávání podstaty.

--Mormegil (diskuse) 25. 3. 2015, 14:37 (UTC)

No, já sem dospěl k tomu (a z lexikografické literatury to mám potvrzené), že jazykové slovníky (a to jak výkladové, tak překladové) jsou databázemi. Proto se mi jeví užívání softwaru primárně neurčeného a nezaměřeného na databáze jako nešťastné a v mnohých ohledech problematické. Je jasné, že je zde užíván software určený pro editování delších souvislých textů (rozdělených do sekcí) hlavně z historických důvodů a také proto, že nikdo zatím nevytvořil komplexní svobodný software použitelný přímo pro tvorbu slovníku (a v příštích letech zřejmě ani nevytvoří) - kdyby se ale "na zelené louce" vytvářel software přímo pro Wikislovník, pravděpodobně by vypadal a ovládal se úplně jinak než Mediawiki ve stávající podobě. Takže ano, o "obejití" nevýhod software Mediawiki se těmito úvahami opravdu snažím, ostatně právě nevhodný software je podle mě jedna z brd při jeho tvorbě.

"Superšablony" místo samostatných šablon pro každou sekci bych navrhoval hlavně proto, že by pak bylo možné některé části hesel vkládat do jiných. Např. pokud se od sebe varianty slova liší jen drobně jiným zápisem a případně jiným rodem, ale jinak mají všechno ostatní stejné (význam, synonyma, antonyma, překlady, většinu souvisejících slov), tak mi připadá hospodárné ty společné věci tvořit jen jednou a z ostatních variant je "převzít", např. pomocí #lst (i když jsem zatím pořádně nezkoumal, jak to funguje). Proto hlavní důvod vytvoření několika "superšablon" a nikoli pouze jedné "supersuperšablony" je právě v umožnění přebírání jen některých částí. Kdyby tuto věc bylo možné vyřešit jinak, pak bych dokonce navrhoval celý obsah vkládat jen jedinou šablonou - pak by to opravdu bylo o vytvoření databázového systému, o ničem jiném. Teoreticky by to samozřejmě neměl být až zas tak zásadní problém - problém je to, že v jazyce je obecně snad ve všem množství výjimek a ty je soustavně nutné zohledňovat.

Sloučení kategorií týkajících se významů na jedno místo je ve prospěch usnadnění editace a zpřehlednění. S tím, jak postupně procházím nečíslované příklady a snažím se je převádět do strukturovanější formy, si uvědomuju, jaká úskalí toto rozdělení sekcí mají. Tyto problémy by se odstranily, kdyby se synonyma, antonyma, překlady atd jasně vztahovaly k danému významu. Ale v zásadě jsou všechny tyto věci zatím pouze v rovině mých úvah, ani to zatím nejsou žádné moje "návrhy".

Jinak co se týče odkazu na editaci sekce - jeho vložení není možné direktivně "vnutit" nějakým příkazem/funkcí? Na de wikt ovšem u jednotlivých sekcí ty editační odkazy nemají a nemyslím, že by to byl větší problém. Javascriptová udělátka by byla super, nejlepší by ovšem bylo je udělat pro úplně všechny sekce :-) --Auvajs (diskuse) 25. 3. 2015, 16:11 (UTC)

Nevím, jestli jste zaregistroval moje odkazy na OmegaWiki – pokud říkáte, že nikdo nevytvořil komplexní software přímo pro tvorbu slovníku, zdá se mi, že spíše ne. Když se na OmegaWiki podíváte, možná uvidíte, že ani čistota návrhu k přílišné jednoduchosti a snadné pochopitelnosti/ovladatelnosti nezbytně nevede. :-)

Ad odkazy na editaci sekce: Ono to nejde ne proto, že k tomu není příkaz, ale proto, že to z principu nedává smysl. :-) Zkuste se chvíli zamyslet, kam by třeba takový odkaz na editaci sekce Synonyma měl vést, když tato sekce bude výsledkem interakce nějaké vaší megasuperšablony a parametrů (| syn = synonyma oddělená čárkou), které jí by byly ze stránky předány…

--Mormegil (diskuse) 25. 3. 2015, 16:46 (UTC)

OmegaWiki bych nepovažoval za jazykový slovník - je to spíš pokus o databázi definic denotátů s jazykovými ekvivalenty. Ten přístup by se dal velmi dobře využít u nějakého specifického oboru, kde je řada denotátů nezávislých na konkrétním jazyce, přiřazením ekvivalentů v jednotlivých jazycích by vznikl mezijazykový slovník, pomocí něhož by bylo možné mezi těmi jazyky překládat - to mi případá velmi zajímavé. Upřímně řečeno loni v létě poté, co jsem se odtud místními "hvězdami" cítil vyštván, jsem založení vlastního projektu na této bázi zvažoval. Ale ani OmegaWiki pokud vím nemá vlastní software, jen používají vlastní extension Mediawiki.

To je samozřejmě otázka pohledu. OmegaWiki jen došel v tom vašem původním výhledu o kousíček dál – děláme slovník, tak přece nebudeme pokaždé opakovaně psát, že „to glue = spojovat pomocí lepidla“, „kleben = spojovat pomocí lepidla“, raději napíšeme jednou „spojovat pomocí lepidla“ a navážeme na to „to glue“, „kleben“ atd. No a po chvíli skončili u defined meaning. (A co to znamená „nemá vlastní software, jen vlastní rozšíření“? „Nemám vlastní software, jen vlastní aplikaci nad Windows?“) --Mormegil (diskuse) 30. 3. 2015, 09:48 (UTC)

Otázka pohledu to samozřejmě je. Jazykový slovník si vezme nějaké slovo/termín a hledá jeho významy. Problém je, že některá slova/termíny mají významů mnoho, třeba jen české silný jich má dle IJP 12. Mnohé ty významy poměrně splývají do sebe a špatně se vyjadřují i v češtině, natož překládají. Některé ty definice sice vyjadřují jeden z významů toho slova, ale kdyby se ta definice použila sama o sobě, tak by to ono dané slovo podle mě bylo stěží (např. "jsoucí v urč. počtu, množství, početný" byste asi nevyjádřil slovem silný; ono to "silný" je vždy jen v určitém kontextu/ohledně určitého typu věcí/v určitých vazbách. Říct třeba "počet mých košil je silný" je divné. Takže kdyby se OmegaWiki rozvíjela, tak by dospěla k tomu, že je velké množství významů slov, které je vždy jen v jednom jazyce a nemá přímé ekvivalenty v jiných. Proto, jak už sem psal, by to podle mě byl skvělý koncept na nějaké oborové slovníky, kde jsou významy shodné ve všech jazycích, ale dost dobře si to neumím představit jako jazykový slovník s ambicí zahrnout všechny významy všech slov všech jazyků - to prostě tímto systémem dost dobře nejde. --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2015, 09:40 (UTC)

Pozor, já určitě Omegawiki nehájím, spíše ho naopak používám jako protipříklad, kam až může vést přílišná snaha o "zdatabázování" slovníku. --Mormegil (diskuse) 5. 4. 2015, 19:00 (UTC)

Btw ty "superšablony" by samozřejmě neměly moc smysl bez "udělátek", které by je vyplňovaly. Ale spousta toho by šlo naprogramovat - jazyk, mluvnické kategorie by se třeba mohly vybírat z nějakého menu (představuji si to např. tak, že mám v menu seznam slovních druhů, po vybrání substantiva mě to vyzve k vybrání rodu, následně vyberu vzor, předvyplní se skloňování (jež je samozřejmě nutné zkontrolovat, ale už to, že by se předvyplnilo neuvěřitelně usnadní práci). Nabídková menu by mohla být i u příznaků a dalších prvků. U významu by to mohlo nabízet wikifikaci jak už se tu řeší, poté by to mohlo nabídnout možnost vložit synonyma/antonyma atd. A já osobně tipuju, že takovému udělátku by se mnohem snadněji ty údaje vkládaly do nějaké šablony než natvrdo do jen částečně formátovaného zdrojového kódu... A kdyby to bylo v nějaké pevné formě, tak by to udělátko mohlo i načítat a bylo by tím možné ten obsah i měnit. Ovšem to by bylo nemožné či podstatně ztíženo v případě, že by kód obsahoval nějaké odchylky od formátu (jak je zde relativně časté) - pak by tp s velkou pravděpodobností nebylo možné automaticky načíst a udělátko použít. Zatímco kdyby byl obsah v nějaké šabloně, tak by ho načíst šlo vždycky. --Auvajs (diskuse) 25. 3. 2015, 18:29 (UTC)

Pozor na příliš velké plány. Tohle nikdo nenaprogramuje a nezprovozní. Když začnete v malém a budete postupně přidávat drobná vylepšení, můžete se někam dostat. Když nejdříve musí přijít revoluce a vzniknout megakomplexní supersystém, neuděláte taky možná ani krok. Minimum viable product; release early, release often; perfect is the enemy of good atd. Jinak už bych se asi opakoval. --Mormegil (diskuse) 30. 3. 2015, 09:48 (UTC)

Jo, já bych teď navrhoval jen názvy jazyků a sekcí vkládat šablonou (=== {{sekce|název}} === nebo něco takového. Ale ono asi bude nemožné prosadit i to :-) --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2015, 09:40 (UTC)

Jinak sem se chtěl zeptat: trochu jsem se díval na Lua a malinko s tím experimentoval. Našel jsem funkci getContent(), pomocí které je možné pracovat s obsahem jakékoli stránky v té wiki (velmi užitečné). Ale nějak jsem nepřišel na to, resp. mě nenapadlo jak to udělat, kdybych chtěl z obsahu stránky používat třeba jen tu část před vložením šablony, která ten modul spustila. Jakým způsobem zjistím pozici šablony, která modul vyvolala? Samozřejmě modul zná parametry, které ho volaly, takže to by v tom obsahu mělo jít najít, ale co kdyby v té stránce bylo víc stejných šablon se stejným parametrem? Pak by tu metodu asi nešlo použít. Je tam nějaký jiný způsob, jak to zjistit? --Auvajs (diskuse) 3. 4. 2015, 09:40 (UTC)

Obávám se, že k tomu přistupujete úplně špatně, předpokládám, že jste nikdy neprogramoval? :-) Takhle se to nedělá. Aby se funkce snažila dohledávat data z kontextu svého vyvolání, místo toho, aby je prostě dostala jako parametry na vstupu, to už musí být dost zoufalá situace... O co že se to snažíte, že to normálněji nejde? --Mormegil (diskuse) 5. 4. 2015, 19:00 (UTC)

Programátor určitě nejsem :-) Občas jen dělám drobné skripty pro svou osobní potřebu, ale nic složitého. Tady jsem zatím konečně „vyvinul“ šablonu na to získání kódu jazyka z toho modulu — dokonalé to určitě není, ale pro moje současné potřeby to zatím funguje :D Teď se budu snažit vytvořit šablonu, do níž by se zadaly jen jazykové kódy, ona by z toho udělala ten odkaz na kategorii a hlavně ty jazyky seřadila dle abecedy (současné zadávání kódu [[:Kategorie:{{ucfirst:{{Jazyk|aa}}}}|{{Jazyk|aa}}]] mi příjde zbytečně složité a nepřehledné, navíc bych to musel ručně řadit dle abecedy :D

To, co jsem myslel, byla tato situace. Představte si takovýhle wikikód:

{{A|xxx}}
{{m}} 
{{A|yyy}}
{{m}}

Má {{m}} nějakou možnost zjistit hodnotu parametru předešlé šablony {{A}}? Kdyby to šlo, tak možných uplatnění by byla řada - např. navrhovaná šablona {{Rod}} by po převedení na modul mohla pro latinu vypisovat "femininum (rod ženský)" a třeba pro litevštinu "rod mužský (vyriškoji giminė)". V případě uvádění nadpisů sekcí šablonou by to pak např. umožnilo automatickou kategorizaci. Taky by to zjednodušilo zadávání některých šablon. --Auvajs (diskuse) 5. 4. 2015, 21:14 (UTC)

Ta konstrukce je prostě celá podivná a takhle se to nedělá. Pokud chci, aby mi šablona vypisovala obsah podle rodu a jazyka, tak prostě jako její parametry předám rod a jazyk. {{Rod|f|la}}, třeba. --Mormegil (diskuse) 10. 4. 2015, 08:45 (UTC)

Wikislovník:Průzkum názorů/Parametry pravidel pro byrokraty

Dobrý večer. Chtěl bych vás zdvořile vyzvat, abyste se zapojil do tohoto průzkumu názorů. Čím víc uživatelů se zapojí, tím více bude konsensuální. Děkuji. --Auvajs (diskuse) 18. 2. 2016, 22:30 (CET)

Pomoc s JS

Dobrý den, byl byste ochoten mi pomoct s Javascriptem? Rozšířil jsem si skript AKÚ o autolink tvarů ohýbacích šablon (zatím substantiv, adjektiv, sloves v češtině), nicméně zatím to umí jen případy typu

sgen = slovo

přičemž to ignoruje případy typu

sgen = slovo / slovo2 / slovo3

a typu

sgen = {{Příznak2|zast.}} slovo

resp.

sgen = slovo / {{Příznak2|zast.}} slovo2

apod. Uměl byste ten kód rozšířit? Zatím si s tím nevím rady. Je to stránka Uživatel:Auvajs/common.js, začíná to na řádce 68. Za jakoukoli případnou pomoc moc děkuji. --Auvajs (diskuse) 26. 2. 2016, 16:38 (CET)

Nějaký nástřel je na [2]; možná by to šlo i nějak hezčeji, ale úplně předělávat se mi to nechce. Každopádně takovouhle věc bych se bál nechat provádět úplně automaticky při každém uložení, bojím se, že budou určitě existovat nějaká falešná pozitiva, ale dělejte jak rozumíte. --Mormegil (diskuse) 26. 2. 2016, 23:06 (CET)

Díky moc. Bohužel to ale vůbec nic nedělá (viz Special:Diff/713566), ani tady, ani na mé soukromé wiki (byla editována celá stránka). Mám Chrome 47.0.2526.106 na Linuxu. --Auvajs (diskuse) 26. 2. 2016, 23:48 (CET)

Je to pro mě nesrozumitelné. V této verzi (s \ před { a }) mi to částečně funguje na mé wiki, ale funguje to jen jako ten můj původní skript, složené výrazy s / to ignoruje. Zde to ovšem nefunguje vůbec... Opravdu tomu nerozumím. --Auvajs (diskuse) 27. 2. 2016, 03:46 (CET)

No, vy jste to vzal celé i s chlupama, tedy s mou úpravou, že se to nespouští automaticky při uložení, ale jen na vyžádání při stisknutí tlačítka AKÚ, které to přidává za Ukázat změny. Vyzkoušejte tedy to tlačítko stisknout a uvidíte, co by ten skript udělal, aniž byste musel změny ukládat. Pokud se vám bude zdát, že to funguje správně, můžete ty odpovídající kusy kódu upravit do původní podoby s automatickým spuštěním při uložení: nahoře opět povolit ten filtr na NS0, a dole místo vytváření nového tlačítka handler aplikovat přímo na #wpSave a vracet true. --Mormegil (diskuse) 28. 2. 2016, 22:28 (CET)

Aha, toho nového tlačítka jsem si nevšiml. Jen jedna malá věc, kterou ta moje verze uměla. Ve vaší verzi se odkaz vytvoří i v případě hesla na sebe sama. Chtělo by to, aby se [[ ]] vložily jen pokud se odkaz neshoduje s PageName (aby to zbytečně nevytvářelo self-linky). Jinak opravdu moc děkuju, je to skvělé! --Auvajs (diskuse) 28. 2. 2016, 22:39 (CET)

Aha, ona to ta moje verze umí, jen tam nesmí být překlep na řádku 71, kde má být $2 namísto $3. --Mormegil (diskuse) 28. 2. 2016, 22:59 (CET)

Díky. Jinak pokud je více tvarů oddělených lomítkem a nějaký z nich je PageName, tak za tím následujícím po PageName to odstraní lomítko. Potom pokud už hesla obsahují olinkované tvary a přidá se lomítko a další, neonlinkový tvar, tak ten už pak olinkován není. --Auvajs (diskuse) 28. 2. 2016, 23:51 (CET)

Odstranění lomítka snad opraveno (netestováno). --Mormegil (diskuse) 1. 3. 2016, 17:47 (CET)

Potom mě ještě napadlo, že pokud bylo linkováno, tak by to mohlo přidat do shrnutí editace třeba "+linky", předpokládám, že by to mělo jít tak, že by se definovala globální proměnná, jejíž hodnota by se v případě, kdy bylo linkováno, změnila, a podle hodnoty té proměnné by se případně upravilo shrnutí editace ? --Auvajs (diskuse) 28. 2. 2016, 23:56 (CET)

Ano, zhruba něco takového, i když by ta proměnná asi neměla být úplně „globální“, i když v případě funkce až na tlačítko uložit je to víceméně fuk. --Mormegil (diskuse) 1. 3. 2016, 17:47 (CET)

Moc děkuji za pomoc. Ještě se k tomu skriptíku během pár dní vrátím a pokusím se provést některé změny.
Vedle toho bych vás chtěl poprosit, abyste se podíval na Wikislovník:Průzkum názorů/Šablonizace (některých) nadpisů + změna kategorizace dle slovních druhů a napsal, co si o těch navržených řešeních myslíte. Děkuji moc. --Auvajs (diskuse) 14. 3. 2016, 07:58 (CET)

Dvojice hlasování

Hezký den, chtěl bych upozornit na to, že aktuálně probíhají dvě hlasování: první, o potvrzení práv správce Tchoře končí už v pondělí 9. května v jednu hodinu odpolední UTC, což by, nemýlím-li se, mělo být ve tři hodiny SELČ. Druhé hlasování, o omezení revertů uživatele Palua trvá ještě do úterní půlnoci (SELČ) 10. května. Aby bylo hlasování platné, je zapotřebí, aby v něm hlasovalo minimálně 7 oprávněných uživatelů, což momentálně ani jedno nesplňuje. Prosím proto o zvážení a případné přidání hlasu. --Bazi (diskuse) 8. 5. 2016, 11:38 (CEST)

Automatické datum do formuláře

Ahoj, jestli jsem se tě na to ptal, tak se předem omlouvám. Mám předpřipravenou šablonku na formát hesla, kterou volám z hlavní strany. Šlo by tam používat aktuální automatické datum?--Juandev (diskuse) 16. 6. 2016, 13:43 (CEST)

@Juandev: Hmm… zkusil jsem nejjednodušší způsob, co mě napadl, ale asi nefunguje. Obávám se, že žádný způsob, jak tam dostat správně formátované datum, mě teď nenapadá. Je možné dostat tam „podpisový“ formát („21. 6. 2016, 15:10 (CEST)“), ale to se tam asi moc nehodí. --Mormegil (diskuse) 21. 6. 2016, 15:10 (CEST)

Tak dík.--Juandev (diskuse) 12. 7. 2016, 15:10 (CEST)

Modul:Collation

Zdravím. Uměl byste něco udělat s tímto modulem, aby jeho používání nebylo tak náročné na výkon? Pokusil jsem se využít jeho funkci pro jednoduché seřazení tabulky dle abecedy (viz Modul:TabulkaPriznaku, zakomentovaný řádek 11), ale vůbec by tu tabulku nebylo možné vygenerovat („Vypršel čas povolený pro provádění skriptů.“). Nebo to dělám nějak blbě? Seřadit asi 143 položek podle abecedy přeci nemůže být tak náročné? Nebo byste uměl naprogramovat nějakou rychlejší řadící funkci? Díky moc. --Auvajs (diskuse) 22. 7. 2016, 10:49 (CEST)

Opravil jsem tam ten největší výkonnostní nesmysl, plus jsem opravil funkcionalitu toho modulu. Asi by to šlo celé optimalizovat výrazně víc (plus to tedy tak úplně tu normu pro řazení neplní…), ale momentálně se ta tabulka renderuje v pohodě, zdá se mi, a na víc teď hned nemám čas. --Mormegil (diskuse) 22. 7. 2016, 17:42 (CEST)

Super, díky! --Auvajs (diskuse) 22. 7. 2016, 18:36 (CEST)

Revertoval jsem, neboť to nepracovalo správně. sortCompare( "aa", "ab" ) musí mít stejný výstup jako sortCompare( "ab", "aba" ), a to nemělo. Prosím příště o důkladnější testování před uložením. Děkuji.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 22. 7. 2016, 23:04 (CEST)

Ano, zůstala tam jedna chyba, tu jsem opravil a opravenou verzi vrátil zpět. Holt jsem předtím neměl čas napsat si unit testy, tak jsem to napravil až teď. --Mormegil (diskuse) 25. 7. 2016, 11:16 (CEST)

Technická poznámka: Žádný výkonnostní problém tam nebyl (před uvedením do provozu byl konzultován s relevantními vývojáři v nadaci, a to jednak kvůli jeho masivnímu výskytu, jednak proto, že je součásti dlouhodobějšího záměru vývoje, a byl schválen k nasazení). Modul byl ovšem stavěn pro konkrétní případ řazení názvů jazyků v překladech, tudíž se nelze divit, že pro jiná data nepracoval s očekávaným výsledkem. Pakliže jej někdo zamýšlel použít i na něco jiného, bylo třeba jej k tomu upravit, což se dalo udělat dvěma způsoby, z nichž jeden jsem mezitím provedl. Zároveň byl před nasazením testován na několika desítkách různých porovnávání a všechny provedl správně. Pokud máte někdo nějaké porovnání, které neprovede správně, nahlašte jej, prosím, v diskusi u modulu. Děkuji.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 22. 7. 2016, 23:23 (CEST)

Zvolené implementační řešení bylo výkonnostně neoptimální; moje zcela elementární úprava ho dostala do řekněme akceptovatelné podoby, se kterou to snad vydrží, byť by v případě potřeby jistě šlo optimalizovat dále. Programování je naštěstí (přinejmenším v oblasti, kterou právě diskutujeme), dosti exaktní disciplínou, takže učebnicový případ argumentum ad verecundiam můžeme ponechat stranou (jakkoli čistě ze zvědavosti bych vážně rád viděl, který že „relevantní vývojář v nadaci“ na co že to přesně dal razítko :-) ). Pokud modul nemá implementovány žádné unit testy, existuje jediná specifikace předpokládaného chování, kterou je dokumentace v modulu. A pokud se modul chová v rozporu s touto dokumentací, je někde něco špatně, bez ohledu na „byl stavěn pro konkrétní případ“ či „je součástí dlouhodobějšího záměru“. Pokud máte někdo nějakou potřebu modul využít k něčemu jinému, než je uvedeno v jeho dokumentaci, buď si založte jiný, nebo to nahlaste, prosím, v diskusi u modulu. Děkuji. --Mormegil (diskuse) 25. 7. 2016, 11:16 (CEST)

otázka: proč to takhle nefunguje?

Dobrý den, velmi jednoduchý kód, jehož cílem je vypsat vyplněné parametry šablony dle abecedy. Z nějakého mně nepochopitelného důvodu to nefunguje s funkcí zdejšího modulu Collation.sortCompare, zatímco s využitím klasického table.sort(arg_abc) to funguje a vypíše to argumenty seřazené dle abecedy. Prosím, co dělám špatně? Vůbec to nechápu. --Auvajs (diskuse) 2. 8. 2016, 22:04 (CEST)

p = {}
Collation = require ("Module:Collation")
function p.print (frame)
	out = ""
	arg = frame:getParent().args
	arg_abc = {}
	for a in pairs (arg) do
		if arg[a] ~= "" then
			table.insert(arg_abc, a)
		end
	end
	table.sort(arg_abc, function(x, y) return  Collation.sortCompare (x, y)  end) -- nefunguje

	
	for a in pairs (arg_abc) do
		out = out .. arg_abc[a] .. "<br />"
	end
	return out
end
return p

@Auvajs: Co to znamená „nefunguje“? Mně se zdá, že by to fungovat mohlo. Na okraj poznamenávám, že function(args) return funkce(args) end je poněkud překombinované, stačí prostě funkce a pokud místo for x in pairs(tbl) napíšete for k, v in pairs(tbl), nebudete pak muset psát tbl[a], protože to už budete mít ve v. --Mormegil (diskuse) 8. 8. 2016, 11:29 (CEST)

V některých případech to neřadí hesla podle abecedy, ale spíše nějak náhodně. Vypadá to, že to je v situaci, kdy ty názvy parametrů obsahují čísla. Pokud vyplněná šablona vypadá nějak takto: {{Blabla|a1=blabla|a200=blabla|a201=blabla|a356=blabla|a2=blabla|a788=blabla}}, tak mi to řadí parametry v pořadí:

1. a200
2. a356
3. a1
4. a2
5. a201
6. a788

v čemž se přiznávám, že nevidím žádnou logiku. Nebo to takhle je dle té normy? --Auvajs (diskuse) 8. 8. 2016, 13:10 (CEST)

To není úplně přesné, že by je to řadilo zrovna takto; ono je to totiž neřadí vůbec. :-) Ten řadicí modul je naprogramován tak, že znaky mimo tu jeho definovanou abecedu úplně ignoruje. Pro něj to tedy vypadá, že chcete „seřadit“ šest stejných řetězců "a", takže konkrétní výsledné pořadí je vskutku náhodné. Podle normy by to v takovémhle případě určitě mělo být jinak. :-) (Ale v dalších případech si ani moc jist nejsem. Z textu normy mi letmým pohledem třeba úplně jasně nevyplývá, jestli správné pořadí by bylo „a12, a9“, nebo „a9, a12“.) --Mormegil (diskuse) 8. 8. 2016, 14:44 (CEST)

Notifikace prostřednictvím @

Dobrý den. Nevíte, zda uživatelské notifikace prostřednictvím @ jsou nějak omezené co do počtu notifikací v jednom postu? Rád bych udělal substovatelnou šablonu, která by umožnila notifikovat všechny uživatele s hlasovacím právem (v současnosti jich je něco přes 50). Díky za odpověď. --Auvajs (diskuse) 30. 1. 2017, 00:22 (CET)

Ano, je to omezené, implicitní hodnotou limitu je 50. Pokud limit překročíte, dozvíte se, že Pokusil(a) jste se zmínit více než $3 uživatelů. Všechny zmínky nad tento limit nebyly odeslány.. --Mormegil (diskuse) 31. 1. 2017, 14:24 (CET)

Přestsaňte mazat všechno co napíšu!!!

Mlynářová Lucie

Kandidát na správce

K rozdíl: hodila by se vám správcovská práva. Patrolujete, revertujete, nemáte závadnou historii. Sice lexikografie děláte méně, ale také ne nula, více aktivní správce je v tuto chvíli jen jeden, a správci jsou na cs wikt snadno odvolatelní, takže kdybyste se náhodou neosvědčil, lze řešit. --Dan Polansky (diskuse) 31. 5. 2019, 12:23 (CEST)

Připojuji se k návrhu. Ač zde dva správce máme, očividně ne vždy tu zvládají být, když je potřeba. Budu proto rád, když návrh kolegy Polanského promyslíte a ještě lépe pokud ho přijmete. --Martin Kotačka (diskuse) 31. 5. 2019, 12:26 (CEST)

Také se připojuji k návrhu. Podmínky pro podání žádosti splňujete. --Kusurija (diskuse) 31. 5. 2019, 15:17 (CEST)

Nelatinské skloňování latinských slov

Zdravím, vypadá to, že tento případ už se dostává do spisovného používání. S pozdravem, Palu (diskuse) 23. 7. 2023, 11:11 (CEST)

Google Books. Vyhledávání výrazu "koronavirusů" pro češtinu. nic nenachází. Odkázaná IJP o použití "koronavirusů" žádné doklady nevede. --Dan Polansky (diskuse) 23. 7. 2023, 11:14 (CEST)

Ano, o existenci kodifikovaného mechanického skloňování se může každý dočíst přímo v tom hesle a nijak jsem to nerozporoval ani neměnil. --Mormegil (diskuse) 24. 7. 2023, 10:07 (CEST)

Jo, tak potom tu úpravu moc nechápu, nebyla podle mě k lepšímu ani k horšímu. --Palu (diskuse) 24. 7. 2023, 10:22 (CEST)

Cf. google:"Vláda.uvažuje.o.zpřísnění.některých.opatření.v.souvislosti.se.šířením.koronaviru" a google:"Vláda.uvažuje.o.zpřísnění.některých.opatření.v.souvislosti.se.šířením.koronavirusu". --Mormegil (diskuse) 24. 7. 2023, 11:04 (CEST)

Tvar "koronavirusu" se nepoužívá nebo jen málo, stejně jako tvar "virusu". Preskriptivisticky je to tvar "chybný" či alespoň nedoporučený. Do příkladu použití vložit takový tvar není dobrý nápad a je naopak dobrý nápad ho nahradit tvarem jakoby "správným", jak učinil Mormegil.--Dan Polansky (diskuse) 24. 7. 2023, 11:22 (CEST)

To je právě jen váš osobní názor, ale objektivně je to tvar správný, dokonce doložený uznávaným slovníkem (IJP), i když nepoužívaný. Stejně tak je tvar "ošidnosti" jakožto vokativ (singuláru, nebo dokonce plurálu) velmi málo používaný a přesto není chybný ani nevhodný. --Palu (diskuse) 24. 7. 2023, 12:05 (CEST)

To je na diskuzi. Faktem zůstává, že Mormegil nahradil tvar, který se téměř neužívá, tvarem, který se užívá a je v souhladu s obecnou skutečnou praxí skloňování slova "virus". Mormegilova náhrada byla dobrá a přirozená. Kdo ji zpochybňuje a diskutuje je [zakryto], ale to už nikoho nepřekvapí. --Dan Polansky (diskuse) 24. 7. 2023, 12:29 (CEST)

Zpochybňuji potřebnost, protože to není posun ani k lepšímu ani k horšímu. Oba tvary jsou legitimní a správné. Byl bych rád, kdybyste si realitu neohýbal a dokonce mě na tom základě neurážel. --Palu (diskuse) 24. 7. 2023, 13:03 (CEST)

Kvá kvá; je to jasný posun k lepšímu. Ostatně moje slovo "píp" je jenom jiná forma od "zakryto", takže nevím, co jste neautorizovaným zásahem do mého příspěvku vlastně docílil. Jste [zakryto] --Dan Polansky (diskuse) 24. 7. 2023, 13:08 (CEST)