Možná hledáte ãn, ān, án, ăn, ân, àn, ấn, ẩn, ǎn, ån, än, An, AN, aN, Ân, Ấn, an-, -an, -an-, .an, an', A/N, -án, -än, -añ nebo ąn-.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • an

etymologie

editovat

Vzniklo stažením spojky a a zájmena on.[1]

zájmeno

editovat
  • vztažné
  • rod mužský

skloňování

editovat
  • používá se pouze v nominativu singuláru

význam

editovat
  1. (knižně, zastarale) který, jenž
    • Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou spěchá ku cíli, než červánky pohynou?[2]

související

editovat
  • podřadicí časová
  • podřadicí důvodová

význam

editovat
  1. (knižně, zastarale) když, zatímco
    • „an tak mluvili, ruce se jim chvěly“ (Karel Havlíček Borovský)‎zdroj?
  2. (knižně, zastarale) protože
    • „ulehčilo se mi, an jsem byla uspokojena, že sama trpím“ (Božena Němcová)‎zdroj?

synonyma

editovat
  1. anžto, ježto

mezijazykové

editovat

zkratka

editovat

význam

editovat
  1. dvojpísmenný ISO 639 kód pro jazyk aragonština

synonyma

editovat
  1. arg

angličtina

editovat

výslovnost

editovat

význam

editovat
  1. neurčitý člen před slovem, jehož výslovnost začíná na samohlásku
    • an apple – jablko
    • an hour – hodina

související

editovat

francouzština

editovat

výslovnost

editovat

homofony

editovat

etymologie

editovat

Z latinského annus téhož významu.

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ an ans

význam

editovat
  1. rok

synonyma

editovat
  1. année

související

editovat

němčina

editovat

výslovnost

editovat

předložka

editovat

význam

editovat
  1. na (prostorově)
    • An der Wand hängt ein Bild. – Na stěně visí obraz.
  2. u (prostorově)
    • Eva und Steffi sitzen am Tisch und unterhalten sich. – Eva a Stefi sedí u stolu a baví se.
  3. v, o (časově)

skotská gaelština

editovat

výslovnost

editovat
  1. určitý člen
    • an taigh – dům

staroangličtina

editovat

etymologie

editovat

Z pragermánského *ainaz.

výslovnost

editovat

číslovka

editovat
  • základní

význam

editovat
  1. jeden

význam

editovat
  1. neurčitý člen

přídavné jméno

editovat

význam

editovat
  1. jediný
  2. osamělý, osamocený

poznámky

editovat
  1. Z našich časopisů. Naše řeč, 1926, roč. 10, čís. 7, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Karel Hynek Mácha: Máj