čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈpɛːlɛːɔvɛt͡s]

dělení editovat

  • Pé-lé-ovec

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Péléovec Péléovci
genitiv Péléovce Péléovců
dativ Péléovci / Péléovcovi Péléovcům
akuzativ Péléovce Péléovce
vokativ Péléovče Péléovci
lokál Péléovci / Péléovcovi Péléovcích
instrumentál Péléovcem Péléovci

význam editovat

  1. Achilleus, syn Péléův
    • O hněvu Péléovce, ó bohyně, Achilla zpívej, příčině běd, jenž bez počtu ztrát byl Danaům zdrojem, množství chrabrých duší jim za kořist předhodil Hádu.[1]
    • „Aineie, slavný rádce nás Trójanů, kde jsou tvé chlouby, kterými trójským králům ses chlubíval, při víně sedě, ty že chceš s Péléovcem se pustit v urputný zápas!?“ Aineiás na tuto řeč zas toto mu v odpověď pravil: „„Pročpak, Priamův synu, mě vybízíš, ačkoli nechci, abych se s Achillem v boj teď vydával, hrdinou chrabrým?[2]
    • Zas jemu Pélegonův rozenec slovem odvece jasný: „Péléovče velestatný, co na rod se mne tážeš?[3]
  2. jiný člen Péleova rodu

související editovat

poznámky editovat

  1. HOMÉR: v překladu Otomara VAŇORNÉHO: Ílias, Zpěv první, verše 1-3, Vysoké Mýto 1926
  2. tamtéž, Zpěv dvacátý druhý
  3. Antonín ŠKODA: Ilias, Zpěv dvacátý první, Praha 1886