psanec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˌpsanɛt͡s]

dělení

• psa-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. člověk vypovězený, pronásledovaný, příp. stojící mimo zákon
   • Býval dobrým policistou, ale spáchal ten nejhorší hřích, protože svědčil proti zkorumpovaným kolegům. Snažili se ho zabít, místo toho zabili ženu, kterou miloval. Obviněn z vraždy nyní projíždí krajinou. Psanec, který loví psance. Lovec lidí. Odpadlík.
   • Již vzhůru, psanci této země, již vzhůru všichni, jež hlad zhnět.

překlady

1. vypovězenec

   • angličtina: outlaw, outcast
   • francouzština: proscrit m
   • němčina: Geächteter m

synonyma

1. štvanec, vyobcovanec, proskribent

související

• psankyně
• psanecký
• psanectví
• psát
• psaní