absoudre
francouzština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ap.sudʁ]
etymologie
editovatZ latinského absolvere, srovnej např. francouzské résoudre, anglické absolve, absolution nebo české absolutismus, solventní apod.
sloveso
editovat- nepravidelné
- tranzitivní
časování
editovatOznamovací způsob | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | |||||
1. je (j') | 2. tu | 3. il / elle | 1. nous | 2. vous | 3. ils / elles | ||
Jednoduché časy |
Prézens | absous | absous | absout | absolvons | absolvez | absolvent |
Imperfektum | absolvais | absolvais | absolvait | absolvions | absolviez | absolvaient | |
Passé simple | absolus | absolus | absolut | absolûmes | absolûtes | absolurent | |
Futurum I | absoudrai | absoudras | absoudra | absoudrons | absoudrez | absoudront | |
Složené časy |
Passé composé | ai absolu | as absolu | a absolu | avons absolu | avez absolu | ont absolu |
Plusquamperfektum | avais absolu | avais absolu | avait absolu | avions absolu | aviez absolu | avaient absolu | |
Passé antérieur | eus absolu | eus absolu | eut absolu | eûmes absolu | eûtes absolu | eurent absolu | |
Futurum II | aurai absolu | auras absolu | aura absolu | aurons absolu | aurez absolu | auront absolu |
Spojovací způsob | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | |||||
1. que je (j') | 2. que tu | 3. qu'il / elle | 1. que nous | 2. que vous | 3. qu'ils / elles | ||
Jednoduché časy |
Prézens | absolve | absolves | absolve | absolvions | absolviez | absolvent |
Imperfektum | absolusse | absolusses | absolût | absolussions | absolussiez | absolussent | |
Složené časy |
Passé | aie absolu | aies absolu | ait absolu | ayons absolu | ayez absolu | aient absolu |
Plusquamperfektum | eusse absolu | eusses absolu | eût absolu | eussions absolu | eussiez absolu | eussent absolu |
Podmiňovací způsob | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
1. je (j') | 2. tu | 3. il / elle | 1. nous | 2. vous | 3. ils / elles | |
Prézens | absoudrais | absoudrais | absoudrait | absoudrions | absoudriez | absoudraient |
Passé | aurais absolu | aurais absolu | aurait absolu | aurions absolu | auriez absolu | auraient absolu |
Rozkazovací způsob | |||
---|---|---|---|
Osoba | Číslo jednotné |
Číslo množné | |
2. | 1. | 2. | |
Prézens | absous | absolvons | absolvez |
Passé | aie absolu | ayons absolu | ayez absolu |
Prézens | Passé | |
---|---|---|
Infinitiv | absoudre | avoir absolu |
Přechodník | en absolvant | en ayant absolu |
Příčestí | absolvant | absolu |
význam
editovat- zprostit obvinění
- En absolvant cet homme, on n’a pas fait justice. – Když zprostili obžaloby tohohle člověka, nebylo to spravedlivé.
- (církevní, v křesťanství) rozhřešit, udělit / dát někomu rozhřešení
- Lorsque je me confessais à un abbé, je lui avouais mes relations avec Notre-Seigneur, avec la Vierge, avec les Anges ; aussitôt il me traitait de folle quand il ne m’accusait pas d’être possédée par le démon ; en fin de compte, il refusait de m’absoudre. – Když jsem se zpovídala nějakému knězi, vyznala jsem mu své vztahy s Pánem Bohem, Nejsvětější Pannou, s anděly; hned se ke mně začal chovat jako k šílené, pokud mě rovnou neobvinil z toho, že jsem posedlá zlým duchem; zkrátka nikdy mě nechtěli dát rozhřešení.[1]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ Joris-Karl Huysmans: La Cathédrale, Plon-Nourrit, 1915 - převzato z Wiktionnaire