čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ab-surd-ní

etymologie

editovat

Z latinského ab, „od“ a surdus, „hluchý“, doslova tedy „od hluchého“, „pocházející od hluchého“, aneb jak osvětluje Ottův slovník naučný, „ježto právě člověk hluchý vydán jest snadnému nebezpečenství, aby vyslovil, co se jeví jakožto nemístné, nenáležité, nepřiměřené, zlozvuké, podivné, nevkusné, nesrovnalé, protimyslné, neuvěřitelné, nemožné, směšné“.[1]

přídavné jméno

editovat
  • měkké

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní
genitiv absurdního absurdního absurdní absurdního absurdních absurdních absurdních absurdních
dativ absurdnímu absurdnímu absurdní absurdnímu absurdním absurdním absurdním absurdním
akuzativ absurdního absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní
vokativ absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní absurdní
lokál absurdním absurdním absurdní absurdním absurdních absurdních absurdních absurdních
instrumentál absurdním absurdním absurdní absurdním absurdními absurdními absurdními absurdními

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv absurdní
komparativ absurdnější
superlativ nejabsurdnější

význam

editovat
  1. jasně nepravdivý nebo nerozumný, a proto k smíchu
    • To, co říkáš, je absurdní.

překlady

editovat
  1. nesmyslný

synonyma

editovat
  1. nesmyslný, protismyslný

související

editovat

poznámky

editovat
  1. DURDÍK, Josef. Absurdní. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. Díl 1, s. 102-103.