absurdní

čeština

výslovnost

• IPA: [apsʊrdɲiː]  absurdní^{? • info}

dělení

• ab-surd-ní

etymologie

Z latinského ab, „od“ a surdus, „hluchý“, doslova tedy „od hluchého“, „pocházející od hluchého“, aneb jak osvětluje Ottův slovník naučný, „ježto právě člověk hluchý vydán jest snadnému nebezpečenství, aby vyslovil, co se jeví jakožto nemístné, nenáležité, nepřiměřené, zlozvuké, podivné, nevkusné, nesrovnalé, protimyslné, neuvěřitelné, nemožné, směšné“.

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní
genitiv	absurdního	absurdního	absurdní	absurdního	absurdních	absurdních	absurdních	absurdních
dativ	absurdnímu	absurdnímu	absurdní	absurdnímu	absurdním	absurdním	absurdním	absurdním
akuzativ	absurdního	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní
vokativ	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní	absurdní
lokál	absurdním	absurdním	absurdní	absurdním	absurdních	absurdních	absurdních	absurdních
instrumentál	absurdním	absurdním	absurdní	absurdním	absurdními	absurdními	absurdními	absurdními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	absurdní
komparativ	absurdnější
superlativ	nejabsurdnější

význam

1. jasně nepravdivý nebo nerozumný, a proto k smíchu
   • To, co říkáš, je absurdní.

překlady

1. jasně nepravdivý

   • angličtina: absurd
   • bulharština: абсурден
   • dánština: absurd
   • francouzština: absurde
   • italština: assurdo
   • kašubština: absurdny, bezmëslny, bezòbmëslny, nieòbmëslny
   • makedonština: апсурден
   • němčina: absurd
   • nizozemština: absurd
   • polština: absurdalny
   • ruština: абсурдный
   • řečtina: παράλογος
   • slovenština: absurdný
   • turečtina: abes, absürd, saçma

synonyma

1. nesmyslný, protismyslný

související

• absurdně
• Absurdistán