Okna přízemní jídelny i sousední kavárny zabedňována byla silnými prkny, prkna tarasena příčnými břevny, v místnostech pojednou ztemnělých rozžata světla.[1]
Chceš klesajícímu pod břevnem kříže na vyschlá bedra přidat hanby tíže?[2]
Výměnkářská chaloupka děda Prokopa stála na nízkém náspu, vybíhajíc do návsi. Byla sroubena ze dříví, mezi černými břevny byly bělounké pruhy vápenné omítky.[3]
Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého[4]
