pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
štít
|
štíty
|
genitiv
|
štítu
|
štítů
|
dativ
|
štítu
|
štítům
|
akuzativ
|
štít
|
štíty
|
vokativ
|
štíte
|
štíty
|
lokál
|
štítu / štítě
|
štítech
|
instrumentál
|
štítem
|
štíty
|
- přenosná součást zbroje s pevnou přední plochou, sloužící k obraně
- (přeneseně) deska sloužící k označení určité provozovny apod.
- hora ve vysokohorském masivu
- (v architektuře) horní část průčelí budovy ve tvaru trojúhelníka, sevřeného sedlovou střechou
- —
- tabule, cedule
- vrcholek, hora
- —
- (nářečně, oblastně) chcát
- scit, scat, chcat, scet, chčít
- čurat, močit
- Článek Štít ve Wikipedii