brigádník

čeština

výslovnost

• IPA: [brɪgaːdɲiːk]

dělení

• bri-gád-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	brigádník	brigádníci
genitiv	brigádníka	brigádníků
dativ	brigádníkovi / brigádníku	brigádníkům
akuzativ	brigádníka	brigádníky
vokativ	brigádníku	brigádníci
lokál	brigádníkovi / brigádníku	brigádnících
instrumentál	brigádníkem	brigádníky

význam

1. ten, kdo je na brigádě
2. (dříve, ve vojenství) velitel (vojenské) brigády

překlady

1. pracovník v krátkodobém poměru

   • angličtina: temp

související

• brigádníkův
• brigádnice
• brigádnický
• brigádnicky
• brigáda