Každý dělník, když si osolí suchý brambor, když si jednou za týden popřeje kousek laciného masa, sklenici špatného piva, každá dělnice, která nemá na nic jiného než na hrneček slazené bryndy, jíž se říká »káva«, musejí ze svých mozolně vydřených grošů shánět ohromné miliony, které stát béře z nepřímých daní.[2]
Žili skromně. Zemáky, krupičná kaše, jáhelná, čočka, kroupy i vařená řepa, hrách, buchty z kukuřice, sbírané mléko, vdolky z černé výražky, ječmenné šišky, zapražená nebo česneková polívka, „brynda“ z několika zrnek kávy — tak den jak den a po celý boží rok.[3]
