Wikislovník

bžunda

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [bʒʊnda]

dělení editovat

  • bžun-da

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ bžunda bžundy
genitiv bžundy bžund
dativ bžundě bžundám
akuzativ bžundu bžundy
vokativ bžundo bžundy
lokál bžundě bžundách
instrumentál bžundou bžundami

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) legrace, zábava
    • Děda vždycky místo „to je sranda“ nebo „to je legrace“ říká „to je bžunda“. Mám to slovo spojené s ním.
  2. (v obecném jazyce, expresivně, zastarale) ostuda, nepříjemná situace, nezdar
  3. (v obecném jazyce, archaicky) brynda, břečka[1] (v jižních Čechách břečka sněhu s vodou[2]

synonyma editovat

  1. švanda, sranda, psina, hlína, prča, legrace, zábava, čurina, řachanda, (vulgárně) prdel
  2. brynda
  3. břečka, brynda

antonyma editovat

  1. nuda, pruda, otrava
  2. —
  3. —

související editovat

poznámky editovat

  1. ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. V Praze: J. Kolář, 1878, s. 118. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:1c5ed079-8ef8-4c0d-b5a1-f3be52958ba0, 6. března 2024.
  2. ↑ KOTT, František Štěpán. Příspěvky k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1896. Dostupné online. Heslo „bžunda“, s. 537. , podrobněji viz hesla Matsch1 a Matsch2 zde: STERZINGER, Josef V. a Kamil KABEŠ. Encyklopedický německo-český slovník. V Praze: J. Otto, 1931. sv. 3, s. 103. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d8e14580-d4e9-11e7-a047-005056825209, 6. března 2024.

externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=bžunda&oldid=1294963“