A cep štíhlý — pěkný junák jak se vzduchem kmitá, koukol, vika, černé zrní nad hlavy až lítá![1]
Jak směšné byly našich předků cepy, když celý svět se zdvihl proti nim, a hle! svět celý zdrtil vůdce slepý a Táboru se klonil věčný Řím.[2]
Ale marně svištěly šípy, marně kamení pršelo, marně cepy bouchaly, každý útok obléhajících sedláků zmařen byl zástupy, které pan kastelán po hradbách rozestavil.[3]