češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [xrɔmiː]

děleníEditovat

  • chro-mý

přídavné jménoEditovat

  • tvrdé

skloňováníEditovat

číslo singulár plurál
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ chromý chromý chromá chromé chromí chromé chromé chromá
genitiv chromého chromého chromé chromého chromých chromých chromých chromých
dativ chromému chromému chromé chromému chromým chromým chromým chromým
akuzativ chromého chromý chromou chromé chromé chromé chromé chromá
vokativ chromý chromý chromá chromé chromí chromé chromé chromá
lokál chromém chromém chromé chromém chromých chromých chromých chromých
instrumentál chromým chromým chromou chromým chromými chromými chromými chromými

stupňováníEditovat

stupeň tvar
pozitiv chromý
komparativ chromější
superlativ nejchromější

významEditovat

  1. (člověk či živočich) mající vážně poškozené dolní končetiny
    • Na okraji cesty ležel chromý stařec.
    • Mě nosí chromá kobyla, jiná na mě nezbyla - ať si kulhá do svahu, má vytrvalost, srdce, věrnost, odvahu.[1]
  2. vážně poškozený (končetina)
    • Chromou rukou si přidržoval bochník chleba a zdravou rukou jej krájel.

překladyEditovat

  1. chromý člověk

antonymaEditovat

  1. zdravý

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-10-11]. Heslo chromý.
  1. Radůza: Dědek (2006)