čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [xrɔmiː]

dělení

editovat
  • chro-mý

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ chromý chromý chromá chromé chromí chromé chromé chromá
genitiv chromého chromého chromé chromého chromých chromých chromých chromých
dativ chromému chromému chromé chromému chromým chromým chromým chromým
akuzativ chromého chromý chromou chromé chromé chromé chromé chromá
vokativ chromý chromý chromá chromé chromí chromé chromé chromá
lokál chromém chromém chromé chromém chromých chromých chromých chromých
instrumentál chromým chromým chromou chromým chromými chromými chromými chromými

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv chromý
komparativ chromější
superlativ nejchromější

význam

editovat
  1. (člověk či živočich) mající vážně poškozené dolní končetiny
    • Na okraji cesty ležel chromý stařec.
    • Mě nosí chromá kobyla, jiná na mě nezbyla - ať si kulhá do svahu, má vytrvalost, srdce, věrnost, odvahu.[1]
  2. vážně poškozený (končetina)
    • Chromou rukou si přidržoval bochník chleba a zdravou rukou jej krájel.

překlady

editovat
  1. chromý člověk

antonyma

editovat
  1. zdravý

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Radůza: Dědek (2006)