Řeckořímsko-psí zápas je další, a pokud se Dášeňky týče, také nejoblíbenější cvik těžké atletiky (…) Vedle toho Dášeňka se zálibou provozuje rytmiku a cvičení prostná (například drbání zadní nohou za uchem nebo pod bradou nebo zakusování domnělé blechy ve vlastním kožiše, kterýžto cvik slouží k pěstění grácie, ohebnosti a vůbec přízemní akrobacie)[1]
Pouhým vstupem do jídelny a odchodem z ní učíme se jistému společensky bezpečnému vystupování a tento cvik není tedy k zahození.[2]
Kolikrát umřeme! Toť řemeslo je prosté a cvikem stalým technika prý roste. Lazare, Kristus? Ne, to ne. Kdos jiný křísí třetího nás dne.[3]
Podobně můžete myslit myšlenky a cítit city, které jsou mimo vás, můžete mít vzpomínky, které jsou mimo vás a netýkají se vašeho já. Je to tak přirozené jako vidět nebo slyšet, ale vám chybí ta pozornost a cvik.[4]
Článek Cvik ve Wikipedii