češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [t͡svɪk]

děleníEditovat

  • cvik

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ cvik cviky
genitiv cviku cviků
dativ cviku cvikům
akuzativ cvik cviky
vokativ cviku cviky
lokál cviku cvicích
instrumentál cvikem cviky

významEditovat

  1. cílený jednorázový nebo krátký úkon, např. druh pohybu, sloužící k posílení či zdokonalení nějaké schopnosti, hlavně fyzické
    • Řeckořímsko-psí zápas je další, a pokud se Dášeňky týče, také nejoblíbenější cvik těžké atletiky (…) Vedle toho Dášeňka se zálibou provozuje rytmiku a cvičení prostná (například drbání zadní nohou za uchem nebo pod bradou nebo zakusování domnělé blechy ve vlastním kožiše, kterýžto cvik slouží k pěstění grácie, ohebnosti a vůbec přízemní akrobacie)[1]
    • Pouhým vstupem do jídelny a odchodem z ní učíme se jistému společensky bezpečnému vystupování a tento cvik není tedy k zahození.[2]
  2. (přeneseně) schopnost získaná pravidelným opakováním konkrétní činnosti
    • Kolikrát umřeme! Toť řemeslo je prosté a cvikem stalým technika prý roste. Lazare, Kristus? Ne, to ne. Kdos jiný křísí třetího nás dne.[3]
    • Podobně můžete myslit myšlenky a cítit city, které jsou mimo vás, můžete mít vzpomínky, které jsou mimo vás a netýkají se vašeho já. Je to tak přirozené jako vidět nebo slyšet, ale vám chybí ta pozornost a cvik.[4]

překladyEditovat

  1. úkon
  2. schopnost

synonymaEditovat

  1. úkon, cvičení
  2. trénink, praxe, (hovorově, v obecném jazyce) grif, fortel

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Cvik ve Wikipedii