diletant
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈdɪlɛtant]
dělení editovat
- di-le-tant
etymologie editovat
Z italského dilettante (plurál dilettanti) shodného významu (původně: jednostranně vyhraněný specialista, nejčastěji na hudbu),[1] a to z italského diletto (potěšení, radost, požitek, zábava) – tedy původním významem ten, kdo dělá něco pro potěšení.
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | diletant | diletanti |
| genitiv | diletanta | diletantů |
| dativ | diletantu / diletantovi | diletantům |
| akuzativ | diletanta | diletanty |
| vokativ | diletante | diletanti |
| lokál | diletantu / diletantovi | diletantech |
| instrumentál | diletantem | diletanty |
význam editovat
- člověk, jenž se zabývá (ze zájmu) něčím, pro co nemá odborné vzdělání
- V hudebních spolcích pražských, ba i ve své domácnosti snažil se [Smetana] společenskou srdečností upoutati kruh mladších umělců i dobrých diletantů, aby hudební interes a čilejší ruch se v obecenstvu probouzel a pokročilým směrem řídil.[2]
- (hanlivě) špatný, nedovedný neodborník, povrchní znalec
překlady editovat
- nadšenec
- angličtina: amateur
- francouzština: dilettante m ž
- ruština: дилетант m
- španělština: aficionado m
- neodborník
- angličtina: dilettante
- francouzština: amateur m
- němčina: Dilettant m
- španělština: diletante m ž
synonyma editovat
- samouk, ochotník, amatér, neodborník, začátečník, laik
- amatér, polovzdělanec, nedouk, břídil, fušer, packal
související editovat
poznámky editovat
Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-01-10]. Heslo diletant.
- ↑ VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ, Eva. Velmi snesitelná lehkost bytí. Česká literatura v síti [online]. 2015-04-30 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
- ↑ KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Bedřich Smetana : V pamětní dobu padesátiletého působení mistrova. Osvěta, 1880, roč. 10, čís. 1, s. 23. Dostupné online.