- druhá osoba čísla jednotného rozkazovacího způsobu slovesa domare — (z)kroť
Z předpokládaného baltoslovanského *duma, které z praslovanštiny, kam možná z (předpokládaného) pragermánského *dōmaz. Srovnej zejména ruské дума, vzdáleněji pak anglické doom, kingdom, boredom, freedom apod. či německé Irrtum, Eigentum, Heiligtum, Reichtum, Kaisertum apod.
Substantivum |
singulár |
plurál |
nominativ |
doma |
domas |
genitiv |
domas |
domu |
dativ |
domai |
domām |
akuzativ |
domu |
domas |
instrumentál |
domu |
domām |
lokál |
domā |
domās |
vokativ |
doma |
domas |
Téma Doma ve Wikicitátech