Ostatně kdyby mu nevlastní otec nezměnil jméno, Hitler by se jmenoval Schicklgruber, to jest „Ten-kdo-kope-rigol-aby-odvedl-močůvku“. S podobným jménem by to Adolf dotáhl nanejvýš na celního inspektora a nejobludnější válka v dějinách by nikdy neproběhla.[1]
Inu, všechno marno! Vobinuška kráčíval vždy dále a v hubě mu hořklo při pomyšlení, že to už do smrti nejdelší na frátera nedotáhne. Kdyby byl měl rozum před třiceti lety![2]
„Nelíbí se ti, že vydělávám peníze tím, co jsi celou dobu považovala za moje hobby?“ Slyšela, jak zklamaně to zní . „Åke, proč to říkáš ? Vždyť moc dobře víš, že jsem vždycky věřila, že to někam dotáhneš.“[3]
↑Éric CHEVILLARD: Dějiny bez konce (L’histoire sans fin) ― recenze na román Patrika OUŘEDNÍKA „Konec světa se prý nekonal“, z francouzštiny přeložila Olga ŠPILAROVÁ. Deník "Le Monde", leden 2017
