čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɛfɛbɔfɪl]

dělení editovat

  • e-fe-bo-fil

etymologie editovat

Vzniklo z řeckých slov έφηβος (eféb, efebos) – mládenec a φιλία (filia) – přátelská náklonnost, láska.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ efebofil efebofilové
genitiv efebofila efebofilů
dativ efebofilu / efebofilovi efebofilům
akuzativ efebofila efebofily
vokativ efebofile efebofilové
lokál efebofilu / efebofilovi efebofilech
instrumentál efebofilem efebofily

význam editovat

  1. (v lékařství) homosexuální muž s náklonností k dospívajícím chlapcům[1]
    • [Sexuolog Kurt] Freund předpokládal, že efebofilů je stejné množství jako androfilů (orientovaných na dospělé jedince). Toto zkreslení vyplývalo z tehdejších klinických zkušeností.[2]
    • U mužů zaměřených na dospívající dívky mluvíme o hebefilii, u mužů zaměřených eroticky na dospívající hochy o efebofilii. […] Hebefilova sexualita jako by byla nastavena pro pubescentní stadium vývoje dvoření (courtship). Efebofila pak láká „klackovitost“ zjevu a pohybů chlapce.[3]

synonyma editovat

  1. pederast

antonyma editovat

  1. gerontofil

související editovat

poznámky editovat

  1. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „efebofilie“, s. 185.
  2. WEISS, Petr, a kolektiv Sexuologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Sexuální orientace, s. 108. (česky)
  3. WEISS, Petr, a kolektiv Sexuologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Parafilie – poruchy sexuální preference, s. 478. (česky)