efebofil
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɛfɛbɔfɪl]
dělení
editovat- e-fe-bo-fil
etymologie
editovatVzniklo z řeckých slov έφηβος (eféb, efebos) – mládenec a φιλία (filia) – přátelská náklonnost, láska.
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | efebofil | efebofilové |
| genitiv | efebofila | efebofilů |
| dativ | efebofilu / efebofilovi | efebofilům |
| akuzativ | efebofila | efebofily |
| vokativ | efebofile | efebofilové |
| lokál | efebofilu / efebofilovi | efebofilech |
| instrumentál | efebofilem | efebofily |
význam
editovat- (v lékařství) homosexuální muž s náklonností k dospívajícím chlapcům[1]
- [Sexuolog Kurt] Freund předpokládal, že efebofilů je stejné množství jako androfilů (orientovaných na dospělé jedince). Toto zkreslení vyplývalo z tehdejších klinických zkušeností.[2]
- U mužů zaměřených na dospívající dívky mluvíme o hebefilii, u mužů zaměřených eroticky na dospívající hochy o efebofilii. […] Hebefilova sexualita jako by byla nastavena pro pubescentní stadium vývoje dvoření (courtship). Efebofila pak láká „klackovitost“ zjevu a pohybů chlapce.[3]
synonyma
editovatantonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „efebofilie“, s. 185.
- ↑ WEISS, Petr, a kolektiv Sexuologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Sexuální orientace, s. 108. (česky)
- ↑ WEISS, Petr, a kolektiv Sexuologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Parafilie – poruchy sexuální preference, s. 478. (česky)