Možná hledáte Elf nebo ELF.

čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • elf

etymologie

editovat

Z anglického elf se do češtiny a dalších jazyků rozšířilo překlady děl Shakespeara a Miltona.[1]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ elf elfové / (hovorově)[2] elfi
genitiv elfa elfů
dativ elfovi / elfu elfům
akuzativ elfa elfy
vokativ elfe elfové / (hovorově) elfi
lokál elfovi / elfu elfech
instrumentál elfem elfy

význam

editovat
  1. (v germánské mytologii) přírodní duch, skřítek s magickými schopnostmi, které může užívat ku prospěchu nebo ke škodě lidí
    • A slyšel jsem, že se elfi stěhujou na západ.[3]
    • Elfové jsou bytosti v podstatě proměnné, v určitých případech jsou to dobráci a pomáhají lidem, zatímco jindy je podvádějí a šálí, nastražují léčky a dokonce je mohou dovést ke zhoubě.[4]

překlady

editovat
  1. přírodní duch, skřítek

související

editovat

angličtina

editovat

výslovnost

editovat

etymologie

editovat

Pochází ze staroanglického ælf, popř. ylf. Slovo bylo poprvé zmíněno v básni Beowulf v plurálu ylfe.[5]

podstatné jméno

editovat

skloňování

editovat
pád \ číslo singulár plurál
nominativ elf elves

význam

editovat
  1. elf

němčina

editovat

výslovnost

editovat

číslovka

editovat

význam

editovat
  1. jedenáct

slovenština

editovat

výslovnost

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
Substantivum singulár plurál
nominativ elf elfovia
genitiv elfa elfov
dativ elfovi elfom
akuzativ elfa elfov
lokál elfovi elfoch
instrumentál elfom elfmi

význam

editovat
  1. elf

související

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „elf“, s. 155.
  2. Slovník spisovného jazyka českého. I. díl a-g. 2. nezměněné vydání. Academia: Praha 1989. Heslo „elf“, s. 453.
  3. TOLKIEN, J. R. R. Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Přeložila Stanislava Pošustová. Praha: Mladá fronta, 1990. Kapitola „Stíny minulosti“, s. 57.
  4. GONZÁLES, Edorta. Vikingské legendy a příběhy. Překlad Květa Kösslová. [s.l.] : [s.n.]. ISBN 80-7178-683-7. S. 19.
  5. The Oxford English Dictionary. Vol. III. D–E. Oxford University Press, Oxford 1933. Heslo „Elf“, s. 88 (v číslování počínajícím písmenem E).

externí odkazy

editovat
  •   Článek Elf ve Wikipedii