falcování

čeština

výslovnost

• IPA: [falt͡sɔvaːɲiː]

dělení

• fal-co-vá-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	falcování	falcování
genitiv	falcování	falcování
dativ	falcování	falcováním
akuzativ	falcování	falcování
vokativ	falcování	falcování
lokál	falcování	falcováních
instrumentál	falcováním	falcováními

význam

1. (ve stavebnictví, v technice) ohýbání okraje plechu a podobných tenkých vrstev materiálu
   • Systém nahrazuje starý způsob falcování plechových krytin, kdy se ručně „stavěly“ falce a pomocí paličky a tzv. šoláku se jednotlivé falce dvojitě uzavíraly.
2. (v technice) vytvoření drážky na kraji prkna
   • Elektrické hoblíky zvládnou i lícování, falcování, srážení hran i hlazení čel prken.
3. (slangově, v polygrafii) skládání papírových archů ohýbáním v tiskárně
   • Falcování je další z knihařských technik při které je papír skládán na výsledný formát, nebo jednoduše přeložen.

překlady

1. ohýbání okrajů
2. tvorba drážky v prkně
3. skládání papíru v tiskařství

   • němčina: Falzung ž