fallere
latina
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈfal.le.rɛ] (klasická restituovaná)
etymologie
editovatZ praindoevropského *ǵʰwel-, souvisí např. se starořeckým φῆλος a je vzdáleně příbuzné např. s českým zlo, zlý.
sloveso
editovat- 3. konjugace (souhláskové kmeny)
- tranzitivní
časování
editovatČas | Osoba | Aktivum | Pasivum |
---|---|---|---|
Infinitiv | – | fallere | fallī |
Prézens sg. | 1. | fallō | fallor |
2. | fallis | falleris | |
3. | fallit | fallitur | |
Prézens pl. | 1. | fallimus | fallimur |
2. | fallitis | falliminī | |
3. | fallunt | falluntur | |
Imperativ sg. | 2. | falle! | – |
Imperativ pl.. | 2. | fallite! | – |
Imperfektum sg. | 1. | fallēbam | fallēbar |
2. | fallēbās | fallēbāris | |
3. | fallēbat | fallēbātur | |
Imperfektum pl. | 1. | fallēbāmus | fallēbāmur |
2. | fallēbātis | fallēbāminī | |
3. | fallēbant | fallēbantur | |
Futurum sg. (první) | 1. | fallam | fallar |
2. | fallēs | fallēris | |
3. | fallet | fallētur | |
Futurum pl. (první) | 1. | fallēmus | fallēmur |
2. | fallētis | fallēminī | |
3. | fallent | fallentur | |
Konjunktiv imperfekta sg. | 1. | fallerem | fallerer |
2. | fallerēs | fallerēris | |
3. | falleret | fallerētur | |
Konjunktiv imperfekta pl. | 1. | fallerēmus | fallerēmur |
2. | fallerētis | fallerēminī | |
3. | fallerent | fallerentur | |
Konjunktiv prézenta sg. | 1. | fallam | fallar |
2. | fallās | fallāris | |
3. | fallat | fallātur | |
Konjunktiv prézenta pl. | 1. | fallāmus | fallāmur |
2. | fallātis | fallāminī | |
3. | fallant | fallantur |
význam
editovatsynonyma
editovat- decipere
- —