latina editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [deːˈki.pe.re] (klasická restituovaná)
  • IPA: [dɛːˈt͡sɪpɛrɛ] (středoevropská)
  • IPA: [deː.ˈt͡ʃi.pe.re] (vatikánská)

etymologie editovat

Utvořeno přidáním předpony ad- ke slovesu capere.

varianty editovat

  • dēcipere

sloveso editovat

  • smíšené, tzv. kolísající 3. konjugace (souhláskové přecházející v i-kmeny)
  • tranzitivní
  • "-ere-" je zde krátké, prothetické

časování editovat

Čas Osoba Aktivum Pasivum
Infinitiv dēcipere dēcipī
Prézens sg. 1. dēcipiō dēcipior
2. dēcipis dēciperis
3. dēcipit dēcipitur
Prézens pl. 1. dēcipimus dēcipimur
2. dēcipitis dēcipiminī
3. dēcipiunt dēcipiuntur
Imperativ sg. 2. dēcipe!
Imperativ pl.. 2. dēcipite!
Imperfektum sg. 1. dēcipiēbam dēcipiēbar
2. dēcipiēbās dēcipiēbāris
3. dēcipiēbat dēcipiēbātur
Imperfektum pl. 1. dēcipiēbāmus dēcipiēbāmur
2. dēcipiēbātis dēcipiēbāminī
3. dēcipiēbant dēcipiēbantur
Futurum sg. (první) 1. dēcipiam dēcipiar
2. dēcipiēs dēcipiēris
3. dēcipiet dēcipiētur
Futurum pl. (první) 1. dēcipiēmus dēcipiēmur
2. dēcipiētis dēcipiēminī
3. decipient decipientur
Konjunktiv imperfekta sg. 1. dēciperem dēciperer
2. dēciperēs dēciperēris
3. dēciperet dēciperētur
Konjunktiv imperfekta pl. 1. dēciperēmus dēciperēmur
2. dēciperētis dēciperēminī
3. dēciperent dēciperentur
Konjunktiv prézenta sg. 1. dēcipiam dēcipiar
2. dēcipiās dēcipiāris
3. dēcipiat dēcipiātur
Konjunktiv prézenta pl. 1. dēcipiāmus dēcipiāmur
2. dēcipiātis dēcipiāminī
3. decipiant dēcipiantur

význam editovat

  1. klamat, šidit, podvádět

synonyma editovat

  1. fallere

přísloví, rčení a pořekadla editovat

související editovat