Možná hledáte František.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈfrancɪʃɛk]

dělení

editovat
  • fran-ti-šek

etymologie

editovat

Etymologie není zcela jasná. Nejstarší doklad pochází z první třetiny 17. století, kdy se ve slovenském lékařském rukopise objevuje návod na výrobu;[1] další doklady jsou pak z 18. století.[2] Machek vykládá slovo podle Šmilauera přizpůsobením anglického frankincense („kadidlo“), které pochází ze starofrancouzského franc encens („čisté kadidlo“) pocházejícího z latinského incēnsum („to, co je zapálené“).[1][3] Rejzek však považuje přímé převzetí z angličtiny za nepravděpodobné a přenos prostřednictvím jiného jazyka za nejistý a dochází k závěru, že jde o původní české slovo motivované tvarovou podobností františka s mnišskou kapucí františkánů; v takovém případě by německé (resp. rakouské) Franziskerl bylo naopak přejímkou z češtiny.[2]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ františek františky
genitiv františka františků
dativ františku františkům
akuzativ františka františky
vokativ františku františky
lokál františku františcích
instrumentál františkem františky

význam

editovat
  1. předmět typicky jehlanovitého nebo kuželovitého tvaru z rozemletého dřevěného uhlí a kadidla, jehož hořením se uvolňuje typická vůně
    • Vůně františků je neodmyslitelně spjata s obdobím Vánoc.
    • Co vás to napadlo, pálit františka v červenci?[4]

překlady

editovat

poznámky

editovat
  1. 1,0 1,1 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „františek“, s. 146.
  2. 2,0 2,1 REJZEK, Jiří. Lidová etymologie v češtině. Praha : Nakladatelství Karolinum. Kapitola 4.1.1 Sporné a nepravděpodobné případy asonace, s. 83–84.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „františek“
  4. Štiplová, Ljuba: Byla jednou koťata. ISBN 80-00-00828-9

externí odkazy

editovat