hřích

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦr̝iːx]

dělení

• hřích

varianty

• (nářečně) řích, hřich, gřich

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hřích	hříchy
genitiv	hříchu	hříchů
dativ	hříchu	hříchům
akuzativ	hřích	hříchy
vokativ	hříchu	hříchy
lokál	hříchu	hříších
instrumentál	hříchem	hříchy

význam

1. přestoupení božího přikázání nebo společností vyžadovaného mravu
   • Hřích je vymýšlet záhubu druhým.
   • Hřích je provinění proti rozumu, pravdě a správnému svědomí; je to přestupek proti pravé lásce k Bohu a bližnímu způsobený zvráceným lpěním na určitých věcech. Hřích zraňuje lidskou přirozenost a vážně narušuje lidskou solidaritu. Byl definován jako „slovo, skutek nebo touha proti věčnému zákonu“.
   • Pan farář nad tím chvíli nešťastně a provinile stál a potom si nahlas položil otázku: „Byl to hřích?“ A vítězoslavně si odpověděl: „Nebyl! Tak co.“ A začal vzniklý nepořádek uklízet.

překlady

1. provinění proti Božímu řádu

   • angličtina: sin
   • bulharština: грях m
   • francouzština: péché m
   • italština: peccato m
   • latina: peccatum s, culpa ž
   • makedonština: грев m
   • němčina: Sünde ž
   • polština: grzech m
   • slovenština: hriech m
   • španělština: pecado m
   • turečtina: günah
   • žemaitština: grieks

synonyma

1. (zdrobněle) hříšek

související

• hřešit
• hříšný
• hříšně
• zhřešit
• hříšník
• hříšnice
• pohříchu

slovní spojení

• hříchy mládí
• smrtelný hřích

fráze a idiomy

• stát za hřích

externí odkazy

• Článek Hřích ve Wikipedii
• Téma Hřích ve Wikicitátech