hybrid

čeština editovat

výslovnost editovat

IPA: [ɦɪbrɪt]

dělení editovat

hy-b-rid

etymologie editovat

Přes západoevropské jazyky z latinského hybrida, které z původnějšího hibrida a to odněkud ze starořečtiny, s pravděpodobným vlivem/kontaminací ὕβρις.

podstatné jméno editovat

rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hybrid	hybridy
genitiv	hybrida / hybridu	hybridů
dativ	hybridu	hybridům
akuzativ	hybrid / hybrida	hybridy
vokativ	hybride	hybridy
lokál	hybridu	hybridech
instrumentál	hybridem	hybridy

Poznámka: v genetickém významu (1) je přípustný tvar hybrida v genitivu a akuzativu singuláru a objevuje se též tvar mužského rodu životného hybridi v nominativu plurálu.^[1]