Vždyť člověk vlastně žádné „já“ nemá. Je ničím, docela ničím, neboli jak vykládá kabalistická kniha Tikunim, hebrejské slovo ajin, tj. NIC, a slovo anij, JÁ, se skládají z týchž hlásek, jenže jinak seskupených. Také jiní světci nevyslovovali slůvka „já“.[1]
Kdo tě líbá, když ne já? Kdo tě hlídá, když ne já? Okno v přízemí je zavřené i dnes...[3]
Na to zapomeňte! Se mnou tohle nikdo neprodiskutoval! A já jsem tady, s dovolením, majitel...
Já jsem nejchytřejší.
Chcete-li se tudíž o někom, koho ještě neznáte, přesvědčit, zda je světec, zeptejte se ho: „Račte býti pan X., račte být paní Y.?“ A řekne-li: „Ano, to jsem já,“ buďte ujištěni, že to není světec.[4]
