jednoruký

čeština

výslovnost

• IPA: [jɛdnɔrʊkiː]

dělení

• jed-no-ru-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	jednoruký	jednoruký	jednoruká	jednoruké	jednorucí	jednoruké	jednoruké	jednoruká
genitiv	jednorukého	jednorukého	jednoruké	jednorukého	jednorukých	jednorukých	jednorukých	jednorukých
dativ	jednorukému	jednorukému	jednoruké	jednorukému	jednorukým	jednorukým	jednorukým	jednorukým
akuzativ	jednorukého	jednoruký	jednorukou	jednoruké	jednoruké	jednoruké	jednoruké	jednoruká
vokativ	jednoruký	jednoruký	jednoruká	jednoruké	jednorucí	jednoruké	jednoruké	jednoruká
lokál	jednorukém	jednorukém	jednoruké	jednorukém	jednorukých	jednorukých	jednorukých	jednorukých
instrumentál	jednorukým	jednorukým	jednorukou	jednorukým	jednorukými	jednorukými	jednorukými	jednorukými

význam

1. mající pouze jednu ruku
   • Zda jednoruký Otakar S. Michaelu někam odvezl a ublížil jí, se ovšem neprokázalo.

překlady

1. mající jednu ruku

   • francouzština: manchot
   • litevština: vienarankis
   • němčina: einarmig
   • polština: jednoręki

slovní spojení

• jednoruký bandita