čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈjʊpka]

dělení editovat

  • jup-ka

etymologie editovat

Ze středohornoněmeckého juppe (lehký kabátek), to z italského giubba (bunda) a tam z arabského جبة (ǧubba, IPA: [d͡ʒʊb.ba]; svrchní oděv s dlouhými rukávy).[1] Stejného původu je polské jubka (někdejší dámský kaftan s rukávy po lokty).[2] Ruské юбка (jubka; sukně) se do ruštiny dostalo z polského jupa.[3]

Dnes již zastaralé české šuba (kožich, plášť z kůže) pochází nejspíše ze středněhornoněmeckého schūbe (dlouhý svrchní oděv), to dále opět z italského giubba.[1] Nejspíše z italského giubbone (kaftan, dlouhý plášť), které je ze stejného arabského předka جبة (ǧubba), vzniklo české župan.[4]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ jupka jupky
genitiv jupky jupek
dativ jupce jupkám
akuzativ jupku jupky
vokativ jupko jupky
lokál jupce jupkách
instrumentál jupkou jupkami

význam editovat

  1. (dříve) lehký ženský venkovský kabátek

synonyma editovat

  1. kacabajka, (nářečně) fláma, (zřídka) jupa, (zdrobněle) jupečka, (expresivně) jupinka

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „šuba“, s. 680.
  2. Uniwersalny słownik języka polskiego. Wydawnictwo Naukowe PWN, [cit. 2020-04-04]. Heslo jubka. Placený přístup.
  3. VASMER, Maks. Etymologický slovník ruského jazyka. [Cit. 2020-04-04]. Heslo юбка.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „župan“, s. 794.