jupka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈjʊpka]

dělení

• jup-ka

etymologie

Ze středohornoněmeckého juppe (lehký kabátek), to z italského giubba (bunda) a tam z arabského جبة (ǧubba, IPA: [d͡ʒʊb.ba]; svrchní oděv s dlouhými rukávy). Stejného původu je polské jubka (někdejší dámský kaftan s rukávy po lokty). Ruské юбка (jubka; sukně) se do ruštiny dostalo z polského jupa.

Dnes již zastaralé české šuba (kožich, plášť z kůže) pochází nejspíše ze středněhornoněmeckého schūbe (dlouhý svrchní oděv), to dále opět z italského giubba. Nejspíše z italského giubbone (kaftan, dlouhý plášť), které je ze stejného arabského předka جبة (ǧubba), vzniklo české župan.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	jupka	jupky
genitiv	jupky	jupek
dativ	jupce	jupkám
akuzativ	jupku	jupky
vokativ	jupko	jupky
lokál	jupce	jupkách
instrumentál	jupkou	jupkami

význam

1. (dříve) lehký ženský venkovský kabátek

synonyma

1. kacabajka, (nářečně) fláma, (zřídka) jupa, (zdrobněle) jupečka, (expresivně) jupinka

související

• jupa
• jupička
• jupečka
• jupinka