kýta
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈkiːta]
dělení
editovat- ký-ta
etymologie
editovatZ předpokládaného praslovanského *kyta, doslova "něco, co se kývá, houpe". Srovnej kytice, kytka, kymácet.
varianty
editovat- (v obecném jazyce, nářečně) kejta
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | kýta | kýty |
genitiv | kýty | kýt |
dativ | kýtě | kýtám |
akuzativ | kýtu | kýty |
vokativ | kýto | kýty |
lokál | kýtě | kýtách |
instrumentál | kýtou | kýtami |
význam
editovat- část zadní končetiny čtyřnohých hospodářských a lovných zvířat mezi kolenem a kyčlí
- Nejprve byla máslová paštika plná kohoutích hřebenů a ledvin a obložená jaterními knedlíčky, dále dvě tučné parmy ve smetaně, po té bílý krocan s marony zavařenými ve víně, pak skopová kýta s černou omáčkou na divoko, na to zeliny rozplývající se v ústech a konečně teplé koláče, z nichž vanula libá vůně.[1]
- Počkej! Podívej, pejsku, každý den dostaneš takovou kýtu, když půjdeš k nám do cirkusu.[2]
překlady
editovatpoznámky
editovat- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-11-25]. Heslo kýta.
- ↑ Guy de Maupassant: Archanděl a ďábel
- ↑ Rudolf Čechura: Zmoudření Maxipsa Fíka in Maxipes Fík, 1975
externí odkazy
editovat- Článek Kýta ve Wikipedii