kanduš

čeština

výslovnost

• IPA: [kandʊʃ]

dělení

• kan-duš

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kanduš	kanduše
genitiv	kanduše	kandušů
dativ	kanduši	kandušům
akuzativ	kanduš	kanduše
vokativ	kanduši	kanduše
lokál	kanduši	kanduších
instrumentál	kandušem	kanduši

význam

1. (nářečně) sukně šitá dohromady s živůtkem, ale bez rukávů
   • Sloužila mu ročně za deset loket plátna na košili a kanduš a jedny na zimu střevíce.