čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [kɛt͡snɔʊ̯t]

dělení

editovat
  • kec-nout

sloveso

editovat
  • dokonavé
  • intranzitivní

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas kecnu kecneš kecne kecneme kecnete kecnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
kecni kecněme kecněte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné kecl / kecnul kecla / kecnula keclo / kecnulo kecli / kecnuli kecly / kecnuly kecla / kecnula
trpné kecnut kecnuta kecnuto kecnuti kecnuty kecnuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý kecnuv kecnuvši kecnuvše

význam

editovat
  1. (hovorově, expresivně) říct, pronést
    • „Prosím vás, pánové, obraťte list,“ ozval se hostinský Palivec, „víte, já to nemám rád. Leccos se kecne a pak to člověka mrzí.“[1]
  2. (hovorově, expresivně) dopadnout na zem
    • Poslední skok [Ester Ledeckou] lehce rozhodil, dopadla na patky. „Myslela jsem, že si kecnu na zadek,“ přiznala.[2]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  2. ZATLOUKAL, Tomáš; NĚMÝ, Miroslav. Fantazie! Ledecká šokovala lyžařský svět zlatem ze superobřího slalomu. iDNES.cz [online]. 2018-02-17 [cit. 2018-02-17]. Dostupné online.