čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [kɛt͡sat]

dělení editovat

  • ke-cat

sloveso editovat

  • nedokonavé

varianty editovat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas kecám kecáš kecá kecáme kecáte kecají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
kecej kecejme kecejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné kecal kecala kecalo kecali kecaly kecala
trpné kecán kecána kecáno kecáni kecány kecána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný kecaje kecajíc kecajíce

význam editovat

  1. nechat unikat kapalinu z nádoby
  2. (hovorově, expresivně) zbytečně, hloupě mluvit
    • Co to tady ti blbové kecají za kraviny?
  3. (hovorově, expresivně) povídat si s kamarády
    • Potkal jsem se s jedním známým a asi půl hodiny jsme spolu kecali.
  4. (hovorově, expresivně) říkat nepravdu, lhát
    • Ale nekecej blbosti, já toho člověka moc dobře znám.
    • To se fakt stalo? Kecáš..

překlady editovat

  1. povídat si s kamarády

synonyma editovat

  1. rozlévat
  2. mlít, žvanit, blábolit
  3. vykecávat, plkat
  4. cigánit, šulit, (spisovně) lhát

související editovat