keel
angličtinaEditovat
podstatné jménoEditovat
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | keel | keels |
významEditovat
estonštinaEditovat
děleníEditovat
- keel
etymologieEditovat
Slovo pochází z rekonstruovaného *kele nebo *kēle a své ekvivalenty má ve všech příbuzných jazycích, např. finské kieli (taktéž karelsky), votské tšeeli, livonské kēľ, vepské keľ, severosámské giella a udmurtské кыл.[1]
podstatné jménoEditovat
skloňováníEditovat
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | keel | keeled |
genitiv | keele | keelte |
akuzativ | — | — |
partitiv | keelt | keeli |
illativ | keelde / keelesse | keeltesse / keelisse |
inesiv | keeles | keelis / keeltes |
elativ | keelest | keelist / keeltest |
alativ | keelele | keelile / keeltele |
adesiv | keelel | keelil / keeltel |
ablativ | keelelt | keelilt / keeltelt |
translativ | keeleks | keeliks / keelteks |
terminativ | keeleni | kääneteni |
esiv | keelena | käänetena |
abesiv | keeleta | kääneteta |
komitativ | keelega | käänetega |
významEditovat
souvisejícíEditovat
- emakeel
- kõnekeel
- keeleluu
- keeleteadus
- keelkond
- maakeel
- röövlikeel
- keele-
- keelend
- -keelne
- algkeel
- aluskeel
- keelejuht
- keelenõu
- keeleuniversaal
- keelevahetus
- keelevaist
- keeltepaabel
- võõrkeel
slovní spojeníEditovat
fráze a idiomyEditovat
poznámkyEditovat
- ↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „kieli“, s. 414–415.