tšeeli

votština

výslovnost

IPA: [t͡ʃeːli]

dělení

tšee-li

etymologie

Slovo pochází z rekonstruovaného *kele nebo *kēle a své ekvivalenty má ve všech příbuzných finsko-permských jazycích, např. finské kieli (taktéž karelsky), estonské keel, livonské kēľ, vepské keľ, severosámské giella a udmurtské кыл.^[1]

varianty

ceeli

podstatné jméno

význam

jazyk, řeč^[2]

poznámky

↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „kieli“, s. 414–415.
↑ TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 158. (estonsky, rusky)

[H-1] HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „kieli“, s. 414–415.

[2] TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 158. (estonsky, rusky)

[1]

[2]