košile

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔʃɪlɛ],  košile^{? • info}

dělení

• ko-ši-le

etymologie

V češtině zaznamenáno ve 14. století; bylo odvozeno z praslovanského košuľa, jež vzniklo přejímkou přes některý románský jazyk z latinského casula — „plášť s kapucí“, s původním významem „chatka, chatrč“, zdrobněliny substantiva casa — „chata, dům“. K přenesení významu v latině došlo okolo roku 400 s ohledem na to, že součásti oblečení s kapucou připomínaly domky.

varianty

• (nářečně) košule, košela

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	košile	košile
genitiv	košile	košil
dativ	košili	košilím
akuzativ	košili	košile
vokativ	košile	košile
lokál	košili	košilích
instrumentál	košilí	košilemi

význam

1. rozepínací část oděvu určená k pokrytí horní části trupu

překlady

1. horní část oděvu

   • angličtina: shirt
   • finština: paita
   • francouzština: chemise ž
   • italština: camicia ž
   • japonština: シャツ
   • němčina: Hemd s
   • norština (bokmål): skjorte
   • polština: koszula ž
   • ruština: рубашка ž
   • slovenština: košeľa ž
   • španělština: camisa ž
   • ukrajinština: сорочка ž

související

• košilový
• košilatý
• košilka
• košiláč
• košilice
• košilovina
• polokošile

slovní spojení

• noční košile

přísloví, rčení a pořekadla

• bližší košile než kabát
• košilanda planda, že jí není hamba

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-05-23]. Heslo košile.

externí odkazy

• Článek Košile ve Wikipedii
• Téma Košile ve Wikicitátech