češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [kɔbɪlka]

děleníEditovat

  • ko-byl-ka

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ kobylka kobylky
genitiv kobylky kobylek
dativ kobylce kobylkám
akuzativ kobylku kobylky
vokativ kobylko kobylky
lokál kobylce kobylkách
instrumentál kobylkou kobylkami

významEditovat

  1. (zdrobněle) kobyla
    • Kobylka malá kovat se nedá, kováři nechce stát, tak jako má milá, panenka rozmilá, hubičku nechce dát.
  2. zástupce podřádu hmyzu z čeledi kobylkovití
    • Jan Křtitel na poušti se údajně živil kobylkami a medem divokých včel.
  3. část strunného hudebního nástroje podpírající struny
    • Na houslích kobylka odděluje strunu nad hmatníkem od části struníkové.
    • Aby potrápil tatínkův sluch, schválně přejížděl vzdorný capart co nejvíce smyčcem za kobylkou.

překladyEditovat

  1. kobyla
  2. hmyz
  3. část nástroje

synonymaEditovat

  1. klisnička
  2. koník, saranče

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

frázeEditovat

externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník Kobylka ve Wikipedii