| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
kobylka
|
kobylky
|
| genitiv
|
kobylky
|
kobylek
|
| dativ
|
kobylce
|
kobylkám
|
| akuzativ
|
kobylku
|
kobylky
|
| vokativ
|
kobylko
|
kobylky
|
| lokál
|
kobylce
|
kobylkách
|
| instrumentál
|
kobylkou
|
kobylkami
|
- (zdrobněle) kobyla
- Kobylka malá kovat se nedá, kováři nechce stát, tak jako má milá, panenka rozmilá, hubičku nechce dát.
- zástupce podřádu hmyzu z čeledi kobylkovití
- Jan Křtitel na poušti se údajně živil kobylkami a medem divokých včel.
- část strunného hudebního nástroje podpírající struny
- Na houslích kobylka odděluje strunu nad hmatníkem od části struníkové.
- Aby potrápil tatínkův sluch, schválně přejížděl vzdorný capart co nejvíce smyčcem za kobylkou.
- klisnička
- koník, saranče
- —
Rozcestník Kobylka ve Wikipedii