kondice
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈkɔn.dɪ.t͡sɛ]
dělení
editovat- kon-di-ce
etymologie
editovatPochází z latinského condiciō (podmínka, stav, úmluva) odvozeného od condīcere (smluvit) složeného z con- a dīcere (říkat).[1]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | kondice | kondice |
genitiv | kondice | kondic / kondicí |
dativ | kondici | kondicím |
akuzativ | kondici | kondice |
vokativ | kondice | kondice |
lokál | kondici | kondicích |
instrumentál | kondicí | kondicemi |
význam
editovat- stav a zachovalost, míra přístupu k vlastním schopnostem a silám
- Služba je určena nejen seniorům, kteří si chtějí zlepšit fyzickou a psychickou kondici. Nejedná se o klasické cvičení.
- (zastarale) soukromé doučování
- Já jsem ještě potom sháněl romány a krváky o polském povstání, měl jsem toho plnou hlavu. Později jsem dával kondice jednomu spolužákovi, byl rodilý z Polska, a ten mi toho napovídal ještě víc; tehdy jsem se začal učit polsky.[2]
překlady
editovat- doučování
- angličtina: private lesson
synonyma
editovat- forma, (fyzická) zdatnost, (hovorově) fyzička
- (v současnosti) (soukromé) doučování, (soukromé) hodiny
související
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2004. 752 s. Dotisk. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kondice“, s. 293.
- ↑ Karel Čapek: Hovory s TGM/Vojny v letech padesátých a šedesátých
externí odkazy
editovat- Rozcestník Kondice ve Wikipedii